Teskná

Zahřmělo a oblohu proťal blesk.

Otřásla se zimou.

Sžíralo ji temno, smutek, stesk.

A minuty zle kolem plynou.

Nahá a bosá pod sochou z dřev.

Bez štěstí s žalem.

Kol kolem zní řev,

déšť pleská do země cvalem.

Odlétla naděje, kamsi v kraje.

Co počne si sama.

Bolestně se kaje.

Se strachem z neznáma.

Poklekla, bez vůle, bez moci.

Duše se dere ven.

Už není jí pomoci.

Podobna tato noc na temný sen.

Naposled vydechla, zničena.

Utrápená ulehla navždy.

Nemůže nikdy být pomstěna,

když dopustila se vlastní vraždy.