Světy

Jen co poslední kousek zapadl na místo,

přihnal ses s hurikánem.

Rozmetal jsi na prach všechno,

cos předtím chránil.

 

Tys přišel

a já to přijala.

Tys mi ukázal zázraky

a já tě nechala.

 

Tys mi ukradl srdce

a já to přijala.

Tys spojil naše životy

a já tě nechala.

 

Sbírali jsme spolu střípky zlomeného srdce,

já byla ten, kdo skládal,

a tys byl to nejpevnější lepidlo.

Vrátil jsi mi víru v lásku.

 

Tys mě vrátil do života,

a já to přijala.

Tys mi dával naději,

a já tě nechala.

 

Tys mi dodával sílu,

a já to přijala.

Tys mi přidával odvahu,

a já tě nechala.

 

Pak nevím, k čemu muselo dojít,

jaká černá kočka běžela přes cestu.

Smetl jsi srdce za stolu jako by se nechumelilo,

otočil ses a odešel.

 

Tys byl naštvaný,

a já to přijala.

Tys mi nevěřil,

a já tě nechala.

 

Tys mě vinil,

a já jen kývala.

Tys mě opustil

a já? Já zůstala.

 

Pochoduji světem sem a tam,

v rukou hromádku střepů.

A aniž bych věděla co dál,

nechávám život jen tak plynout.

 

A doufám.

Doufám v naději.

---