Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRozloučení
Autor
myška na mrazu
Tak už na to došlo
Poslední rozloučení
Výměna úsměvů
Za zády pak slzy
Ale má mysl, ten zmatený zachránce
Je poslala pryč
Řekla mi, že tohle se nestalo
Že to vlastně žádný konec nebyl
A já, vždy ochotna snoubit se s nadějí
Ráda uvěřila
Jenže kdo ví, co přijde…?
Vypadals najednou o tolik starší
Vrásky v obličeji, celý pohublý
Dávals mi rady do života
První a poslední tváří v tvář za rok a půl
Jako bychom opravdu
Byli přátelé
Víš dobře, co ti píšu
Ale odpověď sis nechal pro sebe
Škoda. Stále si myslím, že bychom si měli co říct.
3 názory
U básní oceňuji především hloubku.Když to není informace,která je v jejím sdělení vidět jen černě nebo bíle.Tady rozpoznávám zřetelné barvy,které umí zanechat stopu na duši.
... řekla mi, že tohle se nestalo ...
je spíše popírání
než naděje
ale to jen na okraj, jinak má dílo osobitou sílu v civilní bolesti, osobním nesení a dopadu nějakého rozchodu, možná by mu prospělo upustit od velkých písmen v začátcích každého verše, dát je jen někde pro odlišení začátků nových sdělení
originální, silný a nápaditý mi přijde třeba verš: Ale má mysl, ten zmatený zachránce
zrovna na něm a následujícím verši je dobře vidět, že není moc dobré (podele mého názoru) trvat na těch velkých písmenech:
Ale má mysl, ten zmatený zachránceJe poslala pryč
ten druhý verš má silnou vazbu na předešlý, vlasně jej dopoví, ale velké písmeno jej zbytečně odděluje, vzdaluje, proto bych se přiklonil k:
Ale má mysl, ten zmatený zachránceje poslala pryč