Moosman a Moosweiblein

Moosman neboli Mecháč je postavou lidové mythologie introdukovanou do Krušnohoří z Durynska a posléze z Voigtlandu zhruba v průběhu 16. až 17. století, podobně jako Rüberzahl ze Slezska. Oba se v různých částech Krušných hor různě alternovali dle preferencí místních obyvatel. Moosmann byl však ženatý a jeho ženou byla, wie sonst, Moosweiblein. On sám byl spíše duch dobrý. Bydlel v pařezu, konal dobré skutky a obdarovával dobré lidi. Měl ovšem také mocného nepřítele tzv. Wilden Jägera. Wildenjagt, je opět převzatá záležitost, tentokrát z Fríska respektive celého Holandska s severozápadního Německa, kde je tato pověst rozšířena. Wildenjagt je snad cosi jako vichřice připomínající divoký rej démonů, který v smrtícím průvodu putuje krajinou a koho zastihne venku na místě usmrtí. Zde srovnej ďábel versus černý myslivec. Aby byl Moosmann chráněn před tímto démonem, opatřovali lidé různé pařízky, v jejichž kořenech mohl mít svůj příbytek, třemi křížky. Tyto křížky ho měly ochránit před zlými silami. V příbytcích lidí byl zpodobňován jako malá soška s funkcí svícnu. Tento svícen symbolizoval přibývající slunce a ochraňoval obyvatele horských chalup za tmavých nocí. Byl tedy důležitou součástí vánočních tradic obyvatel především jihozápadního Krušnohoří.

Moosweiblein též Moosfrau, mechová žena či panna, někdy Holzfrau

Jejich velikost je udávána od tří stop do velikosti pětiletého dítěte. Jsou ošklivé. Jejich tváře jsou staré a vrásčité, někdy šedé, s černýma očima. Na dotek je jejich hlava ledově studená. Moosweiblein mají dlouhé rozcuchané sněhově bílé vlasy, méně často černé nebo blond vlasy. Mech jim někdy roste na tvářích nebo na nohách. Mají jemné, pískavé hlasy. Dokonce i oblečení mechové ženy může být stejně rozmanité jako její vzhled. Někdy jsou otrhané nebo dokonce nahé, jsou oblečeny v černém, nebo nosí staré šedé šaty. Nejčastěji jsou však oblečené do mechu. Vždy chodí naboso. Moosweiblein jsou také nemilosrdně lovené a zabíjené divokým lovcem a divokým lovem jako Mooosman. Pronásledující lovec a jeho stádo mají různá jména v závislosti na regionu, jako jsou noční bojovníci nebo lovci dřeva. Jediná věc, která poskytuje Moosweiblein ochranu před divokým lovem je pařez, ve kterém dřevorubec udělal značku sekerou, nejlépe tři kříže. Mechoví lidé jsou bylinkáři a léčí nemocí. Mohou i ubližovat lidem tak tvrdě, že se stanou nemocnými a nešťastnými, a dokáží je i zchromit. Věští také budoucnost. Mechoví lidé jsou odpovědní za mlhu. 

Lidi odměňují tím, že jim dávají štěpky ze dřeva nebo listy, které se mění ve zlato. Také darují koule příze, které jsou nekonečné, pokud je jejich konec záměrně hledán. Poskytují také dobře míněné rady a hlídají děti v lese. Vyvedou lidi z lesa v noci na správnou cestu nebo jim pomohou najít parohy jelena. Na druhé straně, kradou lidem občas chléb a knedlíky. Nesnáší však chléb kmínový a příliš měkký.  Podobně jako Moosman i Mechová pana stávala v lidských příbytcích jako soška popřípadě svícen.

Moosmann a Moosfrau