Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDívám
Autor
MAJKL65
Elektřina ještě proudí do lamp
jako krev běží mým tělem
je po ránu a čtu si ze stop lidí
v městském sněhu, který ještě nestačil roztát
v tom pološeru, ve kterém se ukrývá únor
a lovci kročejí
všechny ty kruhy, jimiž bloudíme, protože se neumíme zastavit
teď v tepnách města tohoto proudí čím dál rychleji
krvinky automobilů a autobusů, které zajíždějí až na konečnou
nebo na začátečnou
záleží jen, odkud jsi
a u bran do fabrik, z jejichž šedi mne jímá závrať
si dělníci utrhávají od úst poslední cigarety
a nadávky na svět, jež párou rostou jim u úst jako bubliny v komiksech
jen já nejsem odnikud
právě
dívám se do špinavého nebe a hledám první náznaky ptáků
andělé v podobách cikánů a průvodčích
pláčou neviditelné slzy ticha
nad všemi zpožděními světa i nad skinheady
je právě mezi dnem a nocí
kdy světlo má barvu pepře a soli
a ani ruce sevřené v pěst v kapsách nepřinášejí úlevu od zimy
však děkuji ti Pane
za mou žízeň, kterou smím hasit polibky a jinou vodou
a taky, že zimou mi dáváš naději na jaro
vím, na Kanárech je jaro věčné
ale střídání ročních dob nám dává nahlédnout do podob a změn
a také
co bychom si počali bez bláta, z něhož pokaždé stvoříš zázrak pole s obilím
které je oblevám vlastní
však těžko se to vysvětluje doma, když manželka spráskne ruce nad botami
a pes se otřese v předsíni
a tak mi prosím dej vystavit most z písku, jež propadl v mých hodinách
třeba někdo přejde
a stíny mé zbav ostří
možná se někdo zhojí
a slova moje ať promění se zpět, jestli jimi nedokážu pojmenovat
co miluji a co je můj strach
což je vlastně jedno jen
a dosáhne kdosi mlčení