Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDanse Macabre II. - Intermezzo
Autor
Kamamura
Dnes se nenatáčí, nemaluje, ani nehraje, takže je možné si dáchnout, vyvětrat ksicht zpocený od líčidla a různých masek, čas na cigárko, gáblík a sklenku něčeho ostřejšího, aby pak člověk udržel tempo, až pauza skončí.
Jídlo podává támhle ve svém zátiší Aru, já nabízím občertvení kapalné - rum zvaný Newtown Noir, ročník 2021 (byl to skělý rok... tedy až na ten Covid ;-) Není to sice žádný Zirfandel Cask Blend z palírny Foursquare na Barbadosu, ale zase je můj, pěstovaný z vzácné odrůdy cukrové třtiny zvané Midnight Blue , kterou jsem vlasnoručně zasadil na domovním dvorku do záhonku za pískovištěm (je to jediná odrůda cukrové třtiny, která přežije sychravé, zahořklé české podnebí v hlíně hnojené odpadky odhazovanými maminkami a dětmi frekventujícími nedaleké pískoviště, a trochu se podobá pelyňku, takže jí aspoň nikdo neorve) - cukr modročerné barvy používám ke slazení svých hororových textů, aby byly pro neiniciované publikum stravitelné, a zbylou melasu, černou jako nejtemnější propast melancholického zoufalství, tu kvasím společně s torzy nedopsaných textů (tajná ingredience je dunder z nepovedených básní), a z té destiluji za bezesných nocí zmíněný rum.
Je to pravda nápoj hořký, tipy a lichotkami nepřislazovaný; ústa vám zkřiví divoký škleb, a z očí vyšlehne světlo, které není tak úplně z tohoto světa, ale přes brutálně hořké, až benzínově řezavé tóny a hrdlo svírající finish (v tom přípomíná Caroni z Trinidadu) je to pití, kterému se dá přijít na chuť, a které má své přívržence, nicméně omezený prostor plácku za pískovištěm pochopitelně znemožňuje velkovýrobu (každoročně se vypálí jen pár lahví pro úzký okruh přátel a hlavně pro mou vlastní potřebu), takže byste ho v aukčních domech hledali marně. Pozvedám ruku v přípitku každému, komu fantazie a empatie umožní uchopit sklenici - pro ostatní bohužel zůstane amatérskou malbou vytvořenou v programu Artrage.
"Cheers! May the darkest hours of our blackest nights allow our ideas to shine even brighter!"
Dřív jsem měl jenom svůj zapadlý plácek,
a dnes ke mě chodí vážené delegace.
Nově to zas vypadá, že mě benzínem polijí,
zapálí, a popel namelou do žrádla pro zmiji.
Já si však z toho pranic nedělám,
sám jsem se narodil, a umřu taky sám.
Než ten den nastane, hodlám přátele hostit
za zvuku kastanět ze svých vlastních kostí.
3 názory
díky, ano oheň vidím, dnes je vůbec den, připadá mi, spojení ohně a vody a vzniká nová zem ;)
To je pravda, Aru, velká pravda, a sám ti připíjím svým Temným Primalexem (všiml sis, že ve stínu toho dryjáku na stole plápolá oheň? No dobře, ta barva je spíš jako starý čaj ze školní jídelny, ale maloval jsem to už dávno...)
Kamamuro, po malém chrupínkování ti připíjím "Ať tvé kosti jsou věčné!" nápojem zcela originálním, totiž barvou Primalexem, ve kterém je ona chutně vyhlížející přísada, bez jejíž běli bude život o mnoho šedivější a párty na Zemi o mnoho hlíněnější, spíš než na zdraví, na štěstí Kamamuro, protože k čemu je zdraví, když máš deprese a chceš se zabít, zatímco i v nemoci, když máš štěstí v příslušném váčku s talismany na krku, tak i nezdraví je ti k smíchu dobré.