Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOheň, sníh, menhir, les
Autor
Kamamura
Požár v zasněženém lese, pahýl stromu, otrávená půda, a močál.
Kdo by odolal, řekněte?
Zřím ohně tvého stopu,
a běžím mu vstříc,
Do dveří kopu,
tvůj mě rozehřál hic.
Pahýl tvého kmene,
kol spálená pláň.
Tluču do kamene,
až mi krvácí dlaň.
Chladný kámen puká,
a slábne tvůj žár,
čas zmírní tvá muka,
až svět bude stár.
Nejsem nic z tvého světa,
a ty neznáš mou tvář,
však požár v žití léta
je supernovy zář!
5 názorů
Ach...vřelé díky za tu supernovu
jak jen vidět její zář, když bloudím tmou?
Když svázaná jsem smutkem bez okovů
a ty hladit chceš mě dlaní kamennou.
Ach...rozběhni se vštříc mým démonům
uhlíky tě nespálí, už vychladly
připraven buď čelit ticha přívalům
a šedi květů, co mi uvadly.
Ach....tvář tvou znám jak svoji vlastní
poznávám, jak do dveří mi kopeš.
Tak tu hvězdnou záři zase zhasni
beztak další lež mi přes práh neseš.
Ach...puknul kámen vprostřed pláně spálené
a bot tvých stopy dávno v sněhu ztracené.