Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNikdykde 69 & vůl
Autor
Benetka
Dnes... Když jsi za mnou... Pane? Ty to vidíš že?! Jako flašinet...
Dnes když jsi za mnou zase přišla říkáš mi:
Slávi! Máš tu hroznú zimu!
A já: Kuřátko moje - kdo to říkal?!
Ja! To ja to hovorím!
No...
A chceš zahřát?
Zněla má odpověď.
Áno!
Otočila jsi se zády ke mně v upnuté mikině a kozičky jako dva kopečky a_!
A já Tě za ně málem chytil !!!!!!
V předposledním zlomku vteřiny jsem si uvědomil
ŽE NESMÍM!!!
Že jsi mi sice dovolila Tě obejmout ale že prostě nejsem Tvůj milý...
A tak jsem Tě nakonec chytil jen kol ramen...
Ufff!!!
Bylo to těsné!
A v tom úplně posledním zlomku...
Prolétlo hlívou asi 1 642 826 myšLenek...
Co kdyby mé ruce byly rychlejší než myšLenky. Kdybych je položil na Tvá ňadra... Tak... Co by bylo pak? Otočila by ses a dala mi facku? Nebo bys mě setřásla a povedala: ČO TO ROBÍŠ? A já bych se pak omlouval že jsem nechtěl -i když v duchu stokrát chtěl_stejně jako splynutí našich těl-? A nebo bys setrvala v dotecích...?
To už nikdy nezjistím.
Ta chvíle byla jenom jedna.