Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDvě
Autor
Lami
I
Jak se to všechno mohlo stát...
asi jsme byli málo bdělí,
zapomněli jsme na dny všední
a žili jenom pro neděli.
Sklízíme co jsme zaseli
a opakujem staré chyby.
Tváří v tvář ohni a oceli
věříme v to, co se nám líbí.
II
A jste tu znova, jako už tolikrát -
zachránit - a prý snad na pozvání.
Kolik dnes lidí vás přišlo přivítat
se zbraní v ruce a bez váhání.
Nu, molodci, v pokoji tu spěte
něčí zvláštní, šílený dětský sen.
Zapadá slunko, valem se už stmívá;
sladcí jste a ještě zesládnete,
než navždy pohltí vás černá zem.
Váš Voloďa vám píseň nezazpívá.
4 názory
Nemohu si pomoci, nemám je rád.Za tu neochotu se poučit a přemýšlet vlastní hlavou.Je to tak pohodlné slepě věřit tomu, co jim shora předloží.Jako ovce.Němci se z války poučili, Rusové nikoli.Potřebují cara a tu knutu nad sebou.Ať si to užijí.Děkuji za tip, vím, že to nic není, ale musel jsem se alespoň takto neobratně vyjádřit.