Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Březen

14. 03. 2022
7
3
346
Autor
MAJKL65

Za okny umírá pomalu zima

krvácí táním i jen se tak ztrácí

jako pes starý sníh tiše líná

zpívají ráno již první ptáci.

 

A slunce bolí, jak střílí šípy

do očí, které se ztrácejí v nebi

hladí se vítr s větvemi lípy

v zápěstí bolí tepů mých hřeby.

 

Veselý pohřeb má led teď právě

jakoby zrcadla roztála v rtuť

i kámen vrací se v hlubinách k lávě

a já mám polibků v ústech tu chuť.

 

Jimiž se líbáme daleko v polích

když je nám nablízku jenom náš stín

a všechno voní jak hlína a líh

a já smím vědět, že nevědět smím.

 


3 názory

Indianska
14. 03. 2022
Dát tip

Hezky to plyne jak potůček.

a já smím vědět, že nevědět smím

Fajn ;)

 

 

 


Safián
14. 03. 2022
Dát tip

To není špatné. I ve vázaných se lepšíš.


tenhle verš je skvělej - i kámen vrací se v hlubinách k lávě

a není v díle osamocen


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru