Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJin a Jang
Autor
Odpoutaný Prométheus
Silaerob Anoroc - Světlem tvořená
Tělo má spletené z jemné záře,
myšlenky schovává pod polštáře,
kolena odřená, ruce spíná,
však nikdy na nic si nevzpomíná.
Nabízí objetí za cokoli,
pohled má zastřený, srdce bolí,
bezzubou důvěrou skály láme,
umírá vždycky, když zhasínáme.
Odpoutaný Prométheus - Stínová silueta
Na flétnu hraje, vždy když to bolí,
když tasíš meč, brání se holí.
Krkavcům, vranám po nocích zpívá,
marně zrak namáháš, když ze tmy se dívá.
Horkou krev emocí neumí vstřebat,
že je však z kamene, umí se nebát.
I když ho nakreslíš na plátno štětcem,
stejně ti uteče, že prý ho nechcem!
7 názorů
Já se ale k tvému alteregu nevyjadřoval, mluvil jsem čistě o provedení básně. Rozhodování mezi formou a obsahem rozumím, ale i tak bych tam já osobně tu asonanci na závěr nedal. Nehledě na to, že mně jako čtenáři nemusí moc záležet na tom, o co ti, jako autorovi, jde, protože interpretace a tedy i význam textu vzniká vždy znovu při čtení. Motivace autora můžou být nápomocné (nebo naopak), ale na (znovuvznikající) význam samotného textu to téměř nemusí mít vliv.
Odpoutaný Prométheus
21. 03. 2022Sorry, snejku, někdy má forma přednost před obsahem, někdy obsah před formou, a tohle je ten druhý případ. Přitesával jsem na popud publika Alter Ego, a ano, chápu možná, o co vám jde, ale obávám se, že vy tak úplně nechápete, o co jde mně. Což je ale naprosto normální, a nemám to nikomu ani trochu za zlé.
Ten asonanční rým v závěru, na nejexponovanějším místě básně, mi přijde jako nešikovný nápad. Stejně tak poslední verš první sloky se rytmicky vymkne a nepůsobí to nejlépe.