otázka vkusu

při mé brzké cestě

v poloprázdné šalině,

sleduju

nepěkná zátiší

z velkého okna.

 

lidi

smutnější,

než jsem já,

 

jak pijavice noci

s příchodem denního světla

zalezají znovu 

do jejich děr,

do jejich světa.

 

lidi, co se vrací domů,

co utápí svůj životabol

v látce zvané alkohol.

v ruce jeden Jelínek.

v krvi dvě promile.

z toho pohledu

je mi nemile.

 

rukou si mnu montérky,

když vidím šlapky,

co se z kšeftu vrací

pod rouškou odcházející noci.

 

když vidím Rómy,

- ti někdy nastupují,

vášnivě debatují

češtinou a svojí řečí,

hned je mi to ráno sladší.

oni v obou světech žijí.

Rómové moji milí.

sleduju anarchistu,

co z klubu ho vyhodili,

jak na něčího bavoráka močí.

na jeho ústech souvětí

fuck the rich.

 

a já taky

fuck the rich, bratře.

fuck the rich,

co nepracují,

peníze recyklují

a dědí.

to já musím

dávat matice k maticím,

šrouby k šroubům,

prsty k prstům,

nic k ničemu.

na té věčně plynoucí

montážní řece,

za kterou teď jedu

svojí elektrickou gondolou

kolem toho

všeho hnusu,

i když možná

to je otázkou

vkusu.

---