Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTy a já
Autor
MAJKL65
Je bílé jaro
odkvetly stromy a vypadá to, jakoby padal sníh
dívám se do slunce a není rozdíl mezi tím a pohledem do tvých očí
v hladině jezera odráží se tak jasně nebe, že váhám, kde vlastně jedno a kde druhé je
jen ptáci dávají mi odpověď, že přilepen jsem gravitací k této duhové kuličce z oceánů a maloměst
zatímco oni mají protijed křídel
a smí se přiblížit andělům i Bohu ještě živí
jsem nad městem a poslouchám vítr
a všechno voní jako mladé holky tam v jeho ulicích
a všechno je na dosah a všechno je daleko
a přepnou se pomalu semafory ze slunce na hvězdy
až přijde soumrak
pak žebrajícímu namísto mince potřesu rukou a on mě pošle do prdele a bude mi blaze
zeptám se na jméno toulavého psa
poptám se kněze kolik dnes ulovil duší
a u peruánského indiána si koupím pohanský amulet
a nad vietnamskou polévkou budu pozorovat ožraly házející za kravatu rum
a v autobusech s ženskými jedoucími ze šichty s nákupními taškami se rozsvítí
Amen
to je věčné světlo, kterému věřím
a ty jsi jediná, které to mohu říci
že tráva je dnes tak ostrá, že pořezala by nás jako řeznické nože
ale my bychom do ní přesto vstoupili, neboť toužíme spatřit, jak rodí se rosa
a slyšet noční vlaky kdesi v nížinách
a brát se do úst
a mlčet
protože slovy nelze vyjádřit o noci téměř nic
a tak jen zůstat opření o stromy a dívat se na koncová světla automobilů
a jak se zhasíná v ložnicích
a sladit svůj dech s nádechy a výdechy pneumatických dveří tohoto světa
abychom nebyli poznáni
že vystoupili jsme
ty a já