Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKuchyňské rozhovory - Vzkaz
Autor
Gustavo
Vzkaz
(9.3.2022, středa odpoledne)
(Účastníci debaty – Ing. Martinovský, MUDr. Benda, t.č. v důchodu (91 let), Mgr. Martinovská. Rozhovor se odehrává v jídelně. Na stole stojí svícen s vyhořelými svícemi, skleněná váza ve tvaru tří stojících ryb a v ní právě pučící třešňové haluze. Dále je na stole dřevěný stojan na čtení knih, několik výtisků novin Deníku N, talíře a příbory připravené pro oběd a rozbalená nakousnutá mléčná čokoláda.)
Ing. Martinovský sleduje televizi, ve které běží nepřetržité zpravodajství a komentáře k válce na Ukrajině.
Televize: „…ukrajinští vojáci jsou velmi odhodlaní a vzkazují ruským agresorům různé vzkazy. Asi nejznámější je odpověď hlídky ze Zmijího ostrova na výzvu z ruské válečné lodi, aby se vzdali: „Ruská válečná lodi, jdi do prdele!“. Tento vzkaz se stává důležitým a stává se v podstatě mýtem této války, který žije již vlastním životem…“
Mgr. Martinovská: „To se mi líbí, že se ti Ukrajinci nebojí! Dnes jsme viděli na Strakonické tohle heslo. Takhle velkými písmeny to tam bylo.“ Postaví se a naznačí rukou ve výši pasu.
MUDr. Benda: „V šedesátým osmým na ulici Leninova byl taky velký transparent…“
Ing. Martinovský: „Jo? A co tam bylo?“
MUDr. Benda: „Ruské hovno, náš vzor.“… „přes celou ulici to bylo natažené.“
Mgr. Martinovská: „Haha, to je dobrý!“
Ing. Martinovský si prohlíží svoji ještě stojící ženu: „Haha, jo, to je dobrý! A vzhledem k tomu, že bude oběd, nechceš si na sebe obléknout něco jiného než ručník?“
Za oknem svítí slunce, jaro pomalu přichází, ale noci jsou mrazivé.