Tvá tvář

Báseň, plná protikladů, o tom, co se vlastně nestalo, jen autor si to vysnil, by si zasloužila vázaný formát...

Vystihuje tvou plachost...

konec bych ukončila uprostřed lesa ...

:) Safiáne, tos mě dostal! Děkuju moc za dokop na správnou čtenářskou cestu, bo nikdo nejsme dokonalý ... Tímto pohledem (autorovým) je básnička výstižná, cituplná a krásná (autor mě určitě rád doplní, kdybych na něco zapomněla) . A kdybych měla ještě hlas ... Předchozí komentář odvolávám a plaše nediskutuju. :D

Děkujuuu, zamýšlím se ... čas na zamyšlení

lawender, píšeš ... k svému vnímání poezie se nedostanu.  Neměl by se čtenář snažit spíš pochopit autorovo vnímání poezie?

Líbí se mi ta chladná a jabloňová pasáž.

Jistě citlivé, ono zasnění, vzpomínky, nenapněná touha. Něco mi tam chybí, jakoby nedopsáno

Líbí se mi první strofka - slibný začátek,

měls pokračovat (je těžké nenechat se chytit tim, co člověk někdy zaslech a má pod vědomím vytetováno:), Tvůj chlad mě pálí - hm,  mi zazdil cestu, už mám v hlavě písničku :),  strach ponořit se do moře to neposunul. Pamatuju si tu jabloň - mě zbystřilo, ha, něco přijde - pod níž jsme nikdy nebyli - dobře ty! - a ani já ji nikdy nenašel - to už jsi to frkátko moc nakroutil, to ti jako čtenář neprofouknu :) - ale snaha by tu byla, jen mě to vede někam ... jako proč si dát nohu za krk, když se můžu podrbat rukou?Ale uznávám, je to efektnější! A to je ten problém, co s tvým textíkem mám - cítím z něho konstrukci a přes ten čuch se k s svému vnímání poezie nedostanu. Škoda, jsou tam dobrá místa. Nevím, jestli o to stojíš, ale tvoje slova by mě dokázala zaujmout :) kdybys neopisoval a nekroutil jim ruku :) - Ale jen za mě, aby sis ze soutěže mohl odnést i něčí zmatený pohled :)

kdyby se to neopakovalo tak je toho míň a tím je toho málo

Cítím z básně upřímnost citu, ale bohužel použitý materiál typu „Tvůj chlad mě pálí“ je hodně opotřebovaný, nepřekvapí...