Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepohľadnica z cintorína (LitBor)
Autor
rdesno
predjarie v korunách stromov -
suché konáre
preťaté výskotom
padli na zanedbané hroby
mama
požičaj mi tú krhlu
čakanie na jar
je zádušná omša
za zosnulé zimy
16 názorů
Taká momentka, ale už predjarie v korunách stromov neveští nič dobré, konkrétne abstrakciu, hádam by sa tam tá ročná fáza dala dostať aj šikovnejšie, nepovedať ju, ale ukázať. Záverečné tri riadky ma tiež nechávajú chladným, hoci je tam hlbší úmysel, prekáža mi znova tá abstrakcia. Takéto "poeticky vypointované" veci (asi aj tým, že sú ošúchané) na mňa pôsobia ako kvázihlboká kombinatorika.
Odniesol som.
predjarie v korunách stromov - suché konáre preťaté výskotom padli na zanedbané hroby
znelo mi ako zádušná omša
Ta nálada mi z toho vlezla až do postele - jako by se trochu ochladilo. Moc pěkné. Tip a.
dobrá otázka :) - za mě bych to sekla po omšou (zimy jsou beztak o ničem ... :) První strofa je dobrá, ale chybí tam ždibec pocitu pro mou dálnicovitou páteř ... musí to proběhnout
Padli bych nechala, je dostatečně pádné (teda za mě:)
rdesno: no jo, padlí vojáci, hrdinové. jak jsem mohla zapomenout? (to je tím, že jsem zvukomalebný notorik, přiznávám se.)
ďakujem všetkým.
silene: zrútit by sa mohli, ale padli mi znie viac - definitívne?
lawender: myslíš, že by prvá sloha obstála ako samostatná báseň?
Marcela.K.
21. 07. 2022law - dolů?
Já to vnímám jinak - jaro po zádušní mši přece rozkvétá, to je o koloběhu života.
Velmi dobrý text.
. 5: pohľadnica z cintorína (rdesno)
Na slovenštině mě coby nerodilého mluvčího baví zejména její jazyková potměšilost v českém kontextu. Náš nudný, chmurný hřbitov, vyšperkovatelný sotva krchovem (nebo Krchovským), hm. A oni? Zvoní si jak na lesy... cintorín. Zádušná omša za zosnulé zimy, věru pěkná zvukomalba. Stará dobrá sdílená plechová krhla vždy v pohotovosti nikdy nezklame. Návštěva cintorína je pro mě zaručeným společenským zážitkem, tudíž jsem střídmým, podletně podbarveným textem náležitě potěšena a oblažena na duchu. Konáre by sa mohli zrútiť?
Príjemný text, dokonca je postavený a ošetrený tak, že ani v najmenšom náznaku nebadať, že je tam jazyková " indispozícia", plynie to veľmi nenásilne, obsahovo, výrazom, záver je veľmi fajn, osobne som sa zastavila pri výraze "mama, požičaj mi tú krhlu" možno práve v spojení tú...myslela autorka dážď? Čiže celkom dvojaký význam pri slove mama v mojej interpretácii...celkovo mi tá slovenčina tuná príde naozaj ako "rodná".. hladká, jemná, vycibrená...
Tak jsem si zase rozšířila slovní zásobu - "krhlu" jsem si musela vyhledat (a na slovenštinu mi zní zvláštně tvrdě, jako by měla mít hrany). Moc se mi líbí hlavně poslední tři verše - povedená metafora!
hm, mám to - možná mi vadí, že ten konec jde už jen dolů - není to řízlé žádným probleskem někam jinam, jen to padne. Ale jen za mě:) a já jsem mizerný čtenář i v češtině :) A ode mě tip - až k zádušní omši! :)
A mně se víc líbí zas ta prvá, jak to skáče po verších - nahoru dolů ... jásot, smutek - život. Ten konec mi přišel, že jde mimo mě - jako jo, je tam, vidím ho, ale - ale budu přemýšlet a určitě se vrátím :)