Rohlík a koblížci

šmankote

law, šmankote, jasně, že se bojím! Radši se kouknu v převleku za myš na konci léta potajmu na Ratatouille.

Hmm, ale zase tam hraje John Voit...

a jak si sem dostala tu zelenou, šamanko? 

našla jsem ho fdb.cz/film/vysvobozeni-deliverance jestli ho neznáš, tak se nedívej :) I když, třeba mi po letech přijde úsměvný ... zkusím.

Žamboch je dobrej celej, ale ta vlčí deska je hodně dobrej sólovej projekt ... Odpoledne skáknu do hospody, je tam príma atmoška, ceny mírné, obsluha vzorná - a ti kumpáni! Jéje

:)

law, děkuji moc, session v knajpě naprosto famózní. Jak na film kápneš, hned hlaš, i když se budu bát hned názvu, předem jasné. Sama vždycky vzpomenu na Kelty z leknutí. Poslouchám teď co chvíli nějaké trnky brnky. Zkoušela jsem tedy opět vašeho Wolf Lost in the Poem, ale pořád jsem asi správně netrefila, stále jinší po/krevní.

Rem, s díky dtto, že ses stavila a tak. Inkriminovaná neobávatelná slova opisuji zejména tuhle od law, ona by pořád někoho křtila zelenými čaji. Ráda třepu slovníkem, vystihlas. 

law za banjo děkuje a jde si navlíknout a utáhnout strunu - banjo je prostě banjo ... i když mi to připomnělo jeden film, co jsem z něj měla husí kůži ... jen si nevzpomenu na název. Musím si ho najít, jestli byl fakt tak děsivej :)

Tak jsem ti v hospodě v knize přání a stížností nechala zápis  - že už si nic jinýho nepřeju ... ale přesto 

:)

Ta kaše platí pořád, včelaříme...mi už naskakujou spíše útržky, jsem poslední dobou pořád strašně unavená. V noci byla les, byl vítr a pršelo. Jedna myš, tři srny a zajíc. Sáhla po posedovém vaku, že přespím. V kapuci se zabydlel plch a udělal si z ní zřejmě i veřejný záchodek. Všechno se mi to v té tmě vysypalo na hlavu, jsem alergik a prášky zůstaly doma... tak jsem jela o půl třetí v noci s doprovodným řevem domů. Můj Skřítek mimo provoz, odešlo řízení...  :)

Phil, děkuji za přípis. Ovesná kaše slazená medem, pamatuji tvé poetické texty s příslušnou motivikou, i doprovodné povídání kolem období odcházení si trochu vybavím. Ad listová zelenina: asi mají dojem, že šuplíky jsou tím pravým místem, kam s tak plochým typem tvaru.  

U té předposlední jsem se začala chechtat. Čapek mne prakticky odkojil, děda měl ucelenou sbírku jeho knih. V první třídě jsem do slabikáře podepsala mámu a četla si pod lavicí... Kdysi jsem ty celozrnný promázavala synovi k svačinkám a dovnitř plátky zeleniny, ať má vitamíny. Pak jsem je objevila ve vyřazeném stole,  šuflata nacpané horou plesnivých, zdravých svačinek...  :) Jinak koblížky táhnou, jsou z cukru, kukrů, kukrů...chodila jsem poslední rok na Ldn, za maminkou. Měla těžkou cukrovku, po mrtvičce vlčí hlad, na koblížky. Už jsem to nezvládala, musela chodit do práce a dělat za dva. Nosila jsem je celému pokoji a předčítala Káju Maříka. Když se mi chtělo plakat, četl Jindra... Poslouchal celý pokoj i s koblížky, asi tak.   Vyvolala vzpomínky, ráda četla. 

I kdež. Ať vás nezhltne vlk! Stav se pak na jedno, počteš si... Neboj se šelmy nic, žádný úkol, naopak.

Wow, došly mi slova - všechnas mi je nacpala do básně! Tohle prostě miluju a nikdy nedokážuuu! Vrátím se s pozvihováním svatých částí ... musím s psem v les