Den osmý

Tolik hodin Horko

sucha rmoutícího Regulace vody

a po dlouhé době spánek Ne však

bez myšlenky Starosti rukou Vděk

mít polštář pod hlavou na rameni konec

Smíšení vlasů Spěch teď znovu dálnice

a dvě nahá těla vprostřed louky Zdánlivé

převlékání Jezero teploty jemijedno

Smývat špínu nejen z kůže Průzrak

světel dvou očí Velvet Underground

nějak do modra a trochu vybledlé

Je potřeba to všechno říct Poezie

dnů jako poetika bez mlčení Neboť

jsme dospěli Je vůle a jde po vůli

není to v nás Orální sex stoupajících

vzájemných uspokojení neslovem

myšlenek Tolik horka Polonahá sklenice

vody Zastavení Přesně uprostřed

Už nechci pokračovat Latexové ruce

semena myšlenek Přesto milováni

Trapné ticho — —

Tolik cigaret Světla štěstí Světelná

projekce katedrály Skoro iluminace

a loučení generací Měli jsme si to říct

Je toho příliš mnoho na příliš málo

Diskurz zmatečný