Nejsi sama

Diana nepřítomně zírala do dálky a mimoděk položila své dlaně na vypouklé bříško. Ze všech sil se snažila poslední týdny mateřskému gestu, které by ji prozradilo, vyvarovat. Zpráva, kterou přinesla Jess, roztříštila Dianino srdce na tisíce drobných úlomků, které se jí s každým úderem srdce zarývaly hlouběji do vnitřností.

“Tady jsi! Hledala jsem-” zaslechla Diana za svými zády hlas své milované. Svěsila ruce podél těla a volná halena skryla, co mělo zůstat neviděno. Nemělo však smysl zapírat. Jess, lesní elfka, dokázala vycítit vše živé.

“Tady-” pohlédla Jess Dianě do uslzených očí. Pohled elfce téměř okamžitě sklouzl k bříšku, “tady jste,” dokončila větu, která zněla trochu jako otázka, zastřeným hlasem.

“Jsme,” přikývla Diana a pohladila si bříško, “už téměř půl roku jsme,” utřela si slzy rukávem.

“Ostatní?” vyslovila Jess otázku nevěřícně. Z jejího obličeji nebylo možné přečíst žádné emoce.

“Neví,” sklopila pohled k zemi Diana, “zatím to nebylo tolik viditelné.”

“Jak by mohlo, když jste poslední měsíc a půl stále na cestách?” zavrtěla nechápavě hlavou Jess. Do tváře se elfce vkradla první emoce. Diana poznala, že se na ni její milovaná hněvá. Jess zatínala čelist, tak jak to dělala chvíli předtím než vybuchla.

“Naše úsilí se vyplatilo, jsi na svobodě,” odvětila rozhodně Diana.

“Máš obrovské štěstí-”

“Dost,” skočila Diana Jess do řeči, “vím, co jsem riskovala a co jsem mohla ztratit. Nejsem malé dítě, které můžeš kárat jak se ti zachce. Kdybys nebyla tak hloupá, nikdy bys nepadla kvůli Danově záchraně do zajetí. Měla jsi počkat na nás! Na svou skupinu! Tys místo toho bezhlavě vlítla do léčky. Pokud chceme mluvit upřímně o hloupých rozhodnutích, dovol mi začít!”

“Byla jsem jeho jediná naděje!”

“Myslíš, že by to chtěl?” zvyšovala hlas Diana, “jeho osud byl zpečetěn dřív, než jsi přišla. Teď je on mrtvý a ty zmrzačená,” pohlédla Jess do tváře jejíž levá půlka byla zjizvená a oko slepé. To však byla jen špička hrůzného ledovce.

“To je osud dobrodruhů! Pamatuješ? K tomu jsme se upsali!” vybuchla Jess. Konečky prstů elfce zeleně zazářily, “víme, že se to stává!”

“Dost,” zavolala na obě ženy Mercy, která se vyloupla ze stínu prastaré vrby.

“Nepleť se do toho,” zahrozila nataženou dlaní Jess. Mercy se zle úšklíbla. O úder srdce později pobaveně pozvedla jedno obočí, “zkus to,” vyzvala Jess klidně. Jess pozvedla i druhou ruku a mezi dlaněmi se jí zformovala fosforeskující koule. Mercy nehla ani brvou. Mezi druidkou a tulačkou se zjevil obraz přesýpacích hodin. Artefaktu, kvůli kterému Dan, Dianin a Jessin přítel, mocný čaroděj, položil život. Obě ženy se ve stejnou chvíli ohlédly k Dianě.

“Jsme už jen malý kousek od cíle,” pronesla hrdě Diana, “Dana nám už nikdo nevrátí, ale jeho potomek-” odmlčela se a pohladila si bříško, “nikdo z nás nezapomene.”