QUIRK / QUIRKY d)

 

 

10 

 

Miluše Mladějovská

Mně se líbí, jak musí mít každá capina svůj speciální název a dokonce i pravidla, která z těch hlupot ještě je to pravé ořechové a která už ne :). Patrně to dokonale zapadá do dnešní korektní doby. Je v tom vašem photoshopovém příspěvku o quirku nějaký přínos pro skupinu, pro město, nebo kam tím směřujete?

 

Začalo to tak.

Sice týmiž slovy jako příběh filmu FRANCOUZSKÁ DEPEŠE.

Jenomže od pátku odpoledne pokračovalo jinak – dnes je pondělí.

Před třemi dny odpoledne, a málem po pracovní době, mě napadlo oslovit prostřednictvím fejsbuku 2 adresy frýdeckomísteckých úřadů, zdali by mi neposkytli fotografii z vizualizace návrhu jistého vodního díla, které má vzniknout na místeckém břehu řeky Ostravice. Zahlédla jsem onu vizualizaci jen tak úkosem zhruba před měsícem, k ničemu mi nebyla.

Neboť jsem ještě nepsala tuhle esej o možných konsekvencích mého zájmu o žánr quirk.

 

Ani ne do hodiny už jsem měla uloženu dotyčnou fotografii v mém noutbuku, sice malou, ale dalo se s ní pracovat.

Zachycovala jakousi vodohospodářskou stavbu stupňovitě opevňující litým betonem levý, místecký, břeh nedaleko baseballového hřiště a paralelně tvořící v toku řeky hranatými objekty cosi jako plavební cestu, a k tomu ještě něco obdobně velikého, co připomínalo jez a náhon, možná i zdymadlo.

Záměr jsem měla, jen co jsem tuto předlohu zřela, stáhla jsem si z googlu několik obrázků antických sloupů, a pak jsem jejich trojici až do večera vkládala do plochy původního obrázku se záměrem, aby jejich ustavení na pravém břehu nad náhonem bylo kompozičně i architektonicky co nejvíc pohledné i úhledné. Poněvadž v příštích souvislostech se mi právě o onu trojici jednalo zejména.

Až jsem dokončila, výsledkem se víceméně naplnila moje představa vize připomínající tradici amfiteátrů časů italského fašismu či podob stadionů německé nacistické éry, přičemž platí, že autentické fotografie takovýchto staveb nejsou dnes k sehnání.

Dekorace scény pro související dění zítřejší tak byla postavena.

Brána do jeskyně zážitků i mi neznámého světa žánru quirku navnaděna.

 

11 

 

Ruiny antických scenérií, ozvuk podob sakrálních sloupových staveb z časů psaných v místech jako Stonehenge, obrazy zřícenin a trosek v krajinách romantizujících malířů...

 

Dnešní stránku jsem mínila psát o způsobu herectví Adriena Brodyho, pro nějž tak suverénně vyhovuje zvnějšujícím podmínkám, popřípadě přímo požadavkům, žánru quirk, neboť ne každý adept zdánlivě málem až neviděně skromnou artistní účastností je naplnit svede, či dovede.

Namísto takovéto námahy jsem se prostřednictvím sebe samé panu Adrienovi B. ve svém autorském svědomí omluvila, že dneska povinnou stránku eseje popíšu tématem aktuálnějším. Souvisejícím s minulým obrázkem sloupů vztyčených na říčním břehu a stejně tak s filmem jako pásem rozzáběrované suroviny natočeným na cívce.

Ve fejsbukové skupině FRÝDEK-MÍSTEK BEZ CENZURY, v níž tuší málokdo, že každý vložený komentář může být považován za záběr, totiž od soboty (pod známým obrázkem říčního jezu) vedu dlouhý pás průběžné diskuze, kterou se marně snažím regulovat zasahováním do koryta debaty zmínkami o podmínkách žánru quirk. K pásu mému se v neděli večer, pod její víceméně variací mého původního obrázku, přidala na stejné adrese s jejím pásem na totéž téma nějaká Alena P., doposud mi zcela neznámá.

Nastal tak opět pokyn podivné magické koincidence, když já učinil o den dříve ráno a ona druhého dne totéž večer – a ptáte-li se, co je zde onou magickou zvěstí, pak tedy ono cosi co vzniklo z několikerého nevědomí souběžně se dějících situací uvnitř časového intervalu soboty s nedělí.

Proto již druhý den připisuji do jejího pásu (mým dramaturgickým citem řízené) komentáře komentářů jiných vztahujících se i ne k původnímu tématu tří antikizujících betonových sloupů vztyčených na říčním břehu.

Proč?

Víceméně navedena jednou mou fejsbukovou partnerkou, které amatérští frýdeckomístečtí divadelníci leda tak zpuchýřují vkus, v neděli dopoledne, což tamta paní Alena P. nemohla vědět, jsem e-mailem oslovila adresu jednoho takového místního divadla návrhem, že celý průběh těchto 2 pásů fejsbukových komentářů, průběžně vzniklých i (s) mými dramaturgickými intervencemi, pouze jen opíšu a výsledek se všemi bludy a invektivami že jim poskytnu jako scénický text určený k inscenování.

Cosi co se třeba prostřednictvím nebo vlivem kolektivn

inspirace diskutérů samo sebou průběžně bezděčně zkondenzovalo v/do žánru quirk.

 

 

12

 

Quirk

vyžaduje jiný způsob

vnímání.

Vnímání jakožto

vidění.

Vidění coby

myšlení.

 

Vnímání.  – >  Vidění.  – >  Myšlení.

 

Možná předchozí lineární posloupnost, již by bylo možno vyjádřit kromě odstavce či řádku i trojúhelníkem, mylně vyvozuji jen pouze já.

Ale co kdyby jejich pojetí příčinnosti, příčinnost samu, prostřednictvím jejich výroků vůči třem pseudoantickým betonovým sloupům virtuálně vetknutým do náspu břehu řeky, (si) nějak divně stanovovali oni?

 

Jolana Em Ty sloupy, to snad ne. Nejsme v Aténách...

Iveta Rousová Jolana Em To by ještě tak chybělo. Sama sova, či sůva, to tady je, ale přesto. ... Ty sloupy mají jinou funkci nežli ty starořecké athénské... I když i na těch FM by mohly za teplých nocí sovy sedávat...

Jolana Em Cele to je kýč, nevkusné, nepřirozené.

Iveta Rousová Jolana Em Skvělé, Ale jsou ještě jiná související synonyma. Vždyť se jedná o žánr quirk.

Roland Mynář Iveta Rousová Že je něco "žánrové" nebo trendy ještě neznamená, že je to hezké

Iveta Rousová Roland Mynář Hezké není estetická kategorie. Slovu trendy, jako čehokoli významu, nerozumím..

Roland Mynář Iveta Rousová Hezké nebo škaredé, jsou pojmy, které popisují pocit člověka, který se na něco podívá. Podle reakcí zde můžete vidět, že valná většina (všichni kromě vás) lidí zde to za "hezké" nepovažuje.

Jolana Em Iveta Rousová zbytečné slovíčkaření. Buď se mi to líbí nebo ne. Quirk nequirk.

Jarmila Polachova Jolana Em hnus Fialový.

 

Vidění.   – >  Myšlení.   – >  Vnímání.

 

 

 

 

---