... tak daleko

"I za lásku se platí ...
... platí se za ni bolestí !"

cítím se jako ulomená větvička která pomalu umírá a zahradník co by mohl ránu ošetřit zrovna je tak hrozně daleko jsem jako dítě které se ztratilo v lese a neví jak najít cestu neví zda ještě někdy uvidí své rodiče svou mámu svého tátu choulí se v mechu a pláče chtělo by se držet někoho za ruku jenže nikde v jeho blízkosti žádná taková ruka není a Bůh se v slzách ztrácí ještě se objevuje v letmém úsměvu a zase mizí "Nalezni mě a já tě budu navždy provázet."

---