I žhavé

Pane Safiáne - Kritiky, které nechválí, neubližují, ubližují jen ty, které ponižují nebo urážejí. Nevíte, jak šmíruji návštěvnost jednotlivých účastníků? Mám je přece ve svém přehledu návštěvnosti. Moje verše čtete sporadicky, jen v poslední době vidím Vašich návštěv víc.

Pane Litartsi. Není žádným znehodnocením, je komentářem pod čarou. Dílo (jestli se tak dá nazvat jediná básnička) zůstává v čele, neporušeno. A komentář  může vaše dílo chválit, hanět, vysmívat se mu, parodovat atd. Pokud ovšem cítíte, že vám je znehodnocuje, nepublikujte. I na Písmáku se bohužel rozšířila dobroserná teorie, že kritiky, které nechválí, ubližují. Nevím, jak šmírujete účast jednotlivých návštěvníků. To mi prozraďte. Já si samozřejmě nedělám čárky, ale vaše verše čtu pravidelně. Nekomentuji je, protože jsem se dostatečně přesvědčil, že to nemá cenu. A to patřím  mezi ty, kteří se snaží přistupovat ke každému ve smyslu jeho poetiky. Obávám se, že, jako vždy, mlátíme prázdnou slámu. Mějte se pěkně.

Safiáne - IvaS. si svoje komentáře smazala do červeného pole sama. Ale tu její úpravu bych smazal sám, protože je znehodnocením autorského díla. Kolik mých básní jste navštívil, mi ukazuje návštěvnost. Kdepak polovina, jen něco málo.

Safiáne, chápu, rovněž občas podlehnu příslušným kratochvílím. 

Silene, máš pravdu. Pobavilo mě, jak se chytil Marek do pasti a nedalo mi to. Na druhou stranu se mi obskurní stránka Písmáka už nějaký čas líbí mnohem víc než ta vážná.

Safiáne, v jiné situaci jsi odtušil, že bys za ten čas marné diskuse mohl mít napsány dvě básně. Je to samozřejmě plně v tvé režii, chtěla jsem než podotknout, že osobně bych raději četla právě je. 

Pane Litartsi, varianta od IvaS je mnohem lepší, než ta vaše. Dokáže vzbudit zájem. Co se týká mazání příspěvků, já je ,tedy to mazání, ze strany příjemců, považuji za nehoráznost a prasárnu. Proč chodíte do veřejného prostoru, když ohlasy mažete.  Na druhou stranu musím uznat, že vytrvale publikovat a nemazat by ve vaší situaci dokázal málokdo. Možná byste se divil, jsem takový masochista, že jsem přečetl nejméně polovinu vašich básní. Ohlasy zdejšího publika vás ještě netrkly? Nejsou vaše reakce na připomínky vlastně pohrdáním?

IvaS. - Alespoň, že jste sebekritičtější než ten školometský Safián a svoje komentáře mažete. Z 99% by se to přepsalo jaksi, ehm, na co? Nemáte tady ještě žádnou báseň.

IvaS. - Dobře, že jste ten svůj paskvil mé básně smazala, jinak bych Vám ho musel smazat sám.

Pane Safiáne - Zveřejňuji své výtvory proto, že novoty přinášejí, ale pro vyspělejší a nezaujaté kulturní čtenáře. Opisuji je z tohoto důvodu i na blogových serverech. K těm tisíciletým zkušenostem nejlepších básníků přidávám také svoje vlastní. Pochopil jsem konstrukci dlouhých veršů, ale nelíbí se mi. Bývají příliš upovídavé a tím pádem básnicky často nedobře zvládnuté. Např. Máchův Máj jsem dočetl v útrpném sebezapření. Sám píši ve verších od dvou do deseti slabik, což je pro mne hranice ještě dobré zvládnutelnosti básně. Pane Safiáne, četl jste toho z mé tvorby velmi málo, jsou tam básně velmi rozmanité a každá je i něčím novým.

Pane Litartsi, to jste nemusel, pokolikáté už?, psát. To od vás už dávno vím. Zdá se, že nechápete, že to nejsou teoretické poučky, ale souhrn tisíciletých zkušeností nejlepších básníků. Vzpomeťe jen, jak jste nemohl pochopit konstrukci delších veršů. Jednou jste se také vyznal, co práce vám dala báseň ve verších jen o málo delších, než je pro vás obvyklé.   Nikdo neříká, že musíte zkušenosti starších využívat. V tom případě byste ale měl přinést nějaké obecně platné novoty, aby z nich měli něco také druzí. Pokud píšete jen pro sebe, pak je to jedno. Ale proč potom své výtvory tak tvrdošíjně zveřejňujete?

Vše je zde dobře sladěno, délka verše s obsahem, rytmus není komolen, ale naopak zvýrazňován v odpovídajících obsahových proměnách. Je to báseň, expresívně vyprávějící o tom, co znamená výraz "slovo". Vše je zde ve stručnosti dobře popsáno, žádné komolení elipsy. Báseň má svoji vlastní prozódii. Jste zatížený zkostnatělými teoretickými poučkami a nevidíte dobré věci. Já jsem tvůrčí člověk, neopisuji stará teoretická schémata, byť z nich také vycházím. Překračuji je vlastním, smysluplným podáním, což se ostatně dělo ve všech dobách.

Je hezké, že používáte vlastní recepturu. Když všichni půjdou cestou,/ to já půjdu louží. Netýká se to jen podivné prozodie, ale i způsobu podání obsahu. Třeba toho, jak vám neladí délka verše s jeho obsahem.  Právě to, ne snaha o stručnost, vás nutí zneužívat elipsu a komolit rytmus. Přitom dvojverší, kterým jste mi odpověděl, ukazuje, že kdybyste chtěl ... I když i to byste mohl rytmicky vylepšit ( podle teorie je správné, ale intonace může být lepší).

Mají dobrý rytmus, ale v určitých proměnách dle obsahového smyslu celku. Není ve verších psán formálně schematicky.  

To je normální, že verš (nejen v tvých básních) je obsahovou a významovou složkou celé sloky.,Je však těžké pochopit, proč zmíněným veršům nedopřeješ dobrý rytmus.

V mých básních je verš obsahovou i významovou součástí celé sloky básně. Není samostatnou složkou, která může obstát sama o sobě. Já myslím, že to není tak těžké pochopit.

oprava - nevěřím

nevěžím, že tomu, co píšeš, věříš

verš je celistvá rytmická a významová složka, která má obstát sama o sobě, tedy i rytmicky

To, co jste napsal je pitomost. Vytrhávat verše z celku je, jako vytrhávat myšlenky z celkové souvislosti a takto je pranýřovat.

akorát, že to tvé svěží schema prostě není svěží, třeba tohle.

Slovo i nástrojem směnným,

přáním, výrazem tím sněným. 

Slovo, jako jehla či nůž,(výborný verš)

proniká a drtí výztuž(tohleto první verš dokonale pohřbí)

A proč bych ji měl psát podle nějakého cizího přežvýkaného schématu, píši ji podle svěžího schématu svého. Tomu se říká být svůj.

ideu básně jsem pochopil

co mi není jasné, proč bys měl psát podle nějakého přežvýkaného schématu

báseň se dá napsat svěže i jinak

Třeba zde, nepochopil jste ideu básně o tom, co všechno "slovo" znamená a vyjadřuje. Chcete jen, aby se veršování pěkně četlo podle nějakého přežvýkavého schémátku.

napiš mně ke konkrétní básni, kde kloužu po formě, co není kulturní a proč

R.J.Voříšek - S tím, co píšete, to právě souvisí, to představuje i způsob myšlení, kterým poměřujete tvorbu jiných. Nic mi tam nehapruje, nic nepotřebuje dlahy, vše je napsané dle obsahového záměru básně. To není jen o tom, aby se to pěkně četlo, je to ze života a o životě. Vy jen kloužete po formě, kterou si jaksi schematicky idealizujete a potom nevíte, proč je to napsané tak, jak je. Píši básně pro kulturně vyspělého čtenáře. To, co píšete Vy, není kulturní, proto není kulturní (tudíž i objektivnější) ani to Vaše kritické myšlení.

to, co sám píšu, nemá souvislost tvým textem

máš to utahané, některé verše jakoby potřebovaly dlahy nebo ortézy

první tři verše a poslední tři verše jsou docela pěkné trocheje, pěkně se čtou, vnitřek více čí méně hapruje, leckde by byly potřeba ty dlahy, škoda, že jsi nevydržel

a kdybys nebyl v psaní poezie tak zatvrzelej paličák a domnělej mistr světa, dávno bys psal kvalitně

Safián - A co by to mělo být jiného, než stále dokola, podle vlastní receptury? Já přece nejsem jako Vy a Vy nejste objektivním kritikem mých děl.

Kritici mně to chtěli nandat,

ale neměli na to mandát!

R.J.Voříšek - Když to kazí sdělení Vám, tak je to dobře. Kdyby to mělo být pro Vás sdělné, tak by to nestálo za psí štěk (viz to, co sám píšete).

Pane Litartsi, to je pořád dokola.

škoda, oproti tvé básni, kterou jsem posledně komentoval, tato je návratem k těžkopádnosti a strnulosti

a to až tak, že pokazí své sdělení

Je to obráceně, vy neděláte žádné pokroky, těm básním vůbec nerozumíte, nemáte na ně.

Marku, nechal ses chytit. S panem Litartsem jsme se s Voříškem něco nadiskutovali. Dělej ¨, jak myslíš, ale nemá to cenu. Stovky básní. A žádný pokrok.

Vaše výhrady jdou mimo báseň, nepochopil jste ji. Rýmy zde nemůžete hodnotit odděleně, ale celovětně, v celkovém obsahovém smyslu sloky. Z něho vyplývají i určité rytmické proměny. I úvodní verš poslední sloky je v pořádku, Váš "co dál přidat k svému slovu" je nepříjemně usyčený a subjektivizuje objektivní význam básničky. Je tu i spíše otázkou, nežli  pouhou formální, schematickou vazbou. I samotný výraz "slovo" je poněkud strnulý, ve verších podobně větvený, změkčuje jej však třetí sloka citového obsahu. Báseň je dobře promyšlená, kazíte mi ji.

..."papír, nůžky, oheň dřevo"...asociace

Rýmy mi přijdou takové strnulé - a občas mimo rytmus - "k volbě útoku" x "voda toku".

 Místo: "Co dál tu přidat ke slovu" bych dal například: "Co dál přidat k svému slovu" - aby to plynulo dál druhým řádkem bez škobrtání...