Začátek

Svěží mrazivý vzduch mi ovál tvář a já vyšel z letitého domova samoty vstříc novým začátkům. Šlapal jsem po křupajícím sněhu a šlépěje za mnou pomalu zavál sníh. Poustevnická samota mě stále obklopovala, narovnal jsem si záda a znovu se nadechl a vydechl. S výdechem ze mě vystupovala pára a s ní vše těžké, co mě tížilo.

V hlavě se mi začaly vynořovat plány na změnu, na změnu životních priorit a cílů.

Již nebudu tak líný! Už nebudu ani trochu chamtivý! Nebudu se ničeho bát!

Ze svého starého života jsem si vzal to dobré a odhodil to špatné jako tu obnošenou vestu. Cítil jsem se šťastný a měl jsem v sobě radost a předsevzetí, abych to vše naplnil. Mrazivý vzduch odnesl mou páru od úst vzhůru do oblak jako příslib nového začátku.