Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDýchám
Autor
MAJKL65
Začalo sněžit jak pes když líná
mění se v bílé i černá zem
tolik je vloček prý a každá jiná
a vrabci v polích zas svolali sněm.
Díváš se z okna v dlaních máš tváře
Bůhví nač myslíš snad na sníh jen
v očích máš slova čtu je jak snáře
a zima prostírá ubrus jak len.
A již se scházejí dne první hosti
kruhy již ptačích stop zdobí teď lem
a led již nabídl větru své kosti
jakoby dítě snad nalezlo šém.
Pláně jsou bílé jak prázdný papír
ticho je bez velkých i malých vět
jak tenkrát s rybou kterou jsem zabil
dýchám tvou vůni a vstává svět.
8 názorů
Záleží na tom, jak je báseň ve svém celkovém záměru pojatá. Může být svým typem i nesmyslná, zde ale jde o tradiční rýmovanou básničku o zimě, kde se vyskytují i nepřirozené, nelogické metafory.
Pokud nepoužíváme i v poezii logiku, tj. např. přirozená přirovnání, můžeme psát i pitomosti.
Radovan Jiří Voříšek
21. 11. 2022sice mi nedochází ta zabitá rybka, ale i tak tip
Odkdy v poezii hledáme logiku?
Jarmila_Maršálová
21. 11. 2022Odkdy v poezii hledáme logiku?
Jarmila_Maršálová
21. 11. 2022Odkdy v poezii hledáme logiku?