Mé Moáry - Krmičky versus AuTo

Krmičky versus AuTo

Vysvětlím vám, proč krmičky používaly čtyři přídavný nohy. Jako první je používala krmička Vlasta, ta menší, co ráda sedala na  zahradě, pamatujete? Jednoho dne polokocour Kája smontoval dole v pokoji další postel. Říkal jsem si, super, další fajnový spaní, snaží se vylepšit můj domov.

Ale tentokrát jsem se splet. Ta postel byla pro krmičku Vlastu. Přivezly jí polokočky s oranžovou srstí na pojízdný posteli. To bylo něco novýho. Musel jsem jim asistovat a ukazovat jim cestu. Myslíte, že ocenily moje úsilí? Správně, už jste zkušený, jasně že nepřekvapily. Myslely si, že se jim motám pod nohama... Přitom jsem je navigoval.

Vlastu uložily do postele. Byla zraněná. Hrozně špatně se jí vstávalo a když šla na záchod, přidělala si před sebe ty čtyři nohy. Jsou fakt divný, choděj zásadně všechny spolu, všechny se naráz zvednou, popojdou a stoupnou si. Až pak šly zbývající nohy krmičky Vlasty.

Poznámka k záchodu. Polokočky se asi mučej i na záchodě. Nikdy jsem tam neslyšel hrabání, jak bych rozumně očekával. Zato voda tam určitě teče. Asi tam mají nějaký další mučidlo. 

Nebylo mi jasný, co se Vlastě stalo. Mluvily o někom, kdo se jmenuje Jendo Protéza. Myslel jsem si, že jí ten Jenda pokousal do nohy a proto se jí špatně chodí. Ptal jsem se na zahradě i akrobatky Dorinky, co zná svět, ale žádnýho nebezpečnýho Jendu neznala. Záhada. Až pozdějc jsem zjistil pravdu.

Krmička babička Vlasta nakonec čtyři nohy vyměnila za jednu a chodila po třech. Šlo jí to daleko líp než se šesti nohama. Kočka by řekla, že se šesti nohama půjde chodit líp než se třema, ale polokočky mají všechno obráceně.

Pak došlo k sežrání krmičky Vlasty obludou AuTo. To už jsem si byl jistej, co to je za strašnou potvoru, a od tý doby do ní nevlezu, i když zájezdy k veterináři byly super.

No a co se nestalo! Normálně zase přijely polokočky s oranžovou srstí a přivezly zraněnou babičku krmičku Marušku. Taky nemohla moc chodit, taky měla najednou šest nohou. Takže... žádnej zlej Jenda.

Obě krmičky babičky určitě na poslední chvíli unikly obludě AuTo, která je chtěla sežrat. Pokousala je do nohy, jak s ní bojovaly! Musel to být neuveřitelnej souboj. Vím, jak je AuTo obrovský. Babičky jsou strašně statečný polokočky. Řekl bych, že jsou statečný skoro jako já, kdyby to bylo možný.

Babička krmička Vlasta druhej zápas obludou AuTo nakonec prohrála. Určitě se ale bila statečně.

A tím se dostávám k příchodu nového člena mý domácnosti. Přijel k nám Hudebník. Ale o něm až příště.