Vánoce

Tak už je to tady.

Silničáři tak jako každý rok v zimě nestíhají a jsou zaskočeni bodatou sněhovou nadílkou. Sem tam se na neušlapaném sněhu objeví stopa po tažených saních a tramvajová doprava kolabuje pod množstvím neuježděného polštáře. Děti se u televizních pohádek těší na Ježíška, copak jim asi naježí, rodiče v obýváku popíjejí punč, někteří se vydávají na vánoční trhy v představě, že tady doženou to, co za celý rok zameškali, alespoň co se dárků týče.

Nakolik komerční jsou tyto svátky? Máme dávat za vinu někomu, kdo si půjčí od banky 30.000, aby měl bohaté Vánoce a na co vzpomínat? Nekteří nacpou stejné množství peněz přesrok do cigaret nebo alkoholu a očividně jim to pod stromečkem nechybí. Co je to vlastně komerční, když už se ptám?

Jsou to, především, svátky klidu a míru, lidé na sebe mají být hodní, protože přesrok jim to nějak nejde, bujďme tedy shovívaví, zapomeňme na pár dní na chyby a nedostatky a pokusme se každý den trochu vnést do života něco z těchto svátků, něco svatého.

Veselé Vánoce.