Kapitola 10. Děcák

Začarované hračky čarodějnice Bath.

Youtube kanál : Čarodějnice Bath 

 

V předchozí kapitole jsem psala o přechodném diagnostickém ústavu, kde vyhodnotili, že nás se sourozenci přemístí do dětského domova v Kralupech nad Vltavou.

Vůbec si nepamatuji cestu z diagnostáku do děcáku,mám extrémní vokno.

Ale vybavuji si,jak lezeme z auta podobného sanitnímu vozu s igelitkou a plyšákem do nového domova.

Byla to docela pěkná Vila se zahradou.Ale mě se nelíbila,byla jsem zvyklá na retro panelák.Bylo to jako by jsme šli cestou do vězení s přísně tajnou jednotkou rychlého nasazení.

(Prostě abychom se nerozutekli na všechny strany).

Přivítala nas brýlatá přísná ředitelka ústavu a další zaměstnanci.Vychovatelky,kuchařka,švadlena,uklizečka,servisní technik -to byl manžel vychovatelky a paní učetní.

Mám pocit,že ještě než nás odvedli o 1.patro výše mezi děcka,tak jednotka rychlého nasazení představila každého z nás těm dalším zaměstnancům.

Samé papírování stojíme tam jak sochy.

Paní vychovatelka si pro nás přišla at s ní jdeme do vyšších pater se ubytovat. Měli jsme 2.patra.

V každém patře byla 1 vychovatelka.

Nesměli jsme jim říkat vychovatelko,ale teto.

Ta paní co měla zrovna službu byla taková v pohodě,měla tam manžela,možná proto byla v pohodě :-D 

Nakráčeli jsme do velkého pokoje,kde už seděli všechny zvědavý děti a přišli se seznámit.

Vychovatelka: ...Tak děti,máte tady nové spolubydlící. Seznamte se s nimi a ukažte jim jaké tu máme pokojíčky,někteří budou spát s vámi na poji,někteří pujdou nahoru.

Děcka klasika,začali si šeptat ,kdo bude čí kamarádka a kamarád.

Sourozenci byli celkem v pohodě,ti nejmladší opět zapadli dost rychle,svět hraček :-)

Starší segra,to je takovej generál,ta má jinou náturu,prostě to vzala jako výzvu :-D 

Jediní divnolidi jsme byli zase mi dva Bath a bratr :-D 

Teda speciálně u mě to vyzní asi jako rodina Adamsových,když vidím,jak jsou kolem mne všichni štastný,začnu plakat a stává se mi to i v dospělosti,není to ze štěstí,ale ze strachu ,protože já mám celoživotní depku a ten jejich usměv je děsivý.

Takže děti kolem začali skotačit,smát se,kamarádit,podávat své hračky a ptát se na divné otázky jako třeba ....Ahoj budeš moje kamarádka? 

Můj mozek odpovídá .....proč se mě ptají,já to neznám,co mám říkat?Panika,strach děs z hračky a dětské přízně.Rozbrečela jsem se jak rozmazlenej fracek.

Bylo mi 10 let.

Můj bratr se sice nerozbrečel ale taky měl divnej stav,chytal ho záchvat agresivity vůci vychovatelkách a měl potřebu nás bránit i když nebylo proc,brzo ukázal jaký záchvat dokáže vyvolat.

Stejné záchvaty agresivity jsem předváděla i já poté :-)

Odvedli mě do vyššího patra do mého pokoje,který jsem měla společný se straší sestrou G. A bratrem K. Ten bratr romského původu byl D.

Dole zůstala sestra A.

A v kojenáku sestra E. Ostatní byli plnoletý.

Náplní celého dne na přivítanou bylo seznámit se s pravidly dětského domova s pravidly slušného chování a s pravidly všeho možného.

Takže jsme průbežně podle minutových a hodinových ručiček plnili dané úkoly,jako v diagnostickém ústavu.

Svačina 20 minut,uklidit,ukoly do skoly,kontrola,volný čas na zahradě 1 hodina,uklid popř. tvoření dle témat -ruční práce.

Někdo šel škrábat brambory,někdo zametal chodník,hrabal listí,trhal plevel,někdo vysával celý dům,koberce byli všude i na schodech,byl to hodně bohatý dětský domov,žádnej pasták jak si někteří pletou,ale mě to nikdy ani dnes neoslovilo,mám raději obyčejný,chudý čistý byt,moje deprese nemůže ty růžové koberečky a drahé kýče ústát.

Ale nejdůležitější bylo dostat své osobní číslo a já měla číslo 8.

Ve světe čarodějnickem je číslo 8 dost čarodějnické je to magické číslo. A já mám v datumu narození 2 x 8 dokonce :-D 

Ale normálně jsem znamení zverokruhu Beran :-D Palím mosty a kam šlápnu tráva 100 let neroste,hlavne když mě někdo opustí,tam už tráva nikdy neporoste pro návrat.

Číslo 8 bylo všude.

Dostala jsem jehlu a nit a musela jsem vyšívat hromadu svého poděděného oblečení po jiných dětech ,parat předchozí číslo a nasít na něj 8.

Na boty se číslo kreslilo fixou.

Potom byl nástup na večeri a umývání nádobí,podlahy,stolů.

Povinna hygiena a ráno do nové školy.

Když jsem viděla co mi vychovatelka připravila za oblečení,málem to se mnou vopravdu seklo.

Normálně mi tam dala sukni,halenku,silonky a vopravdu mě donutila ráno takto vyrazit do skoly,no to byl hnus ,zkusili to po druhé,když jsme jeli do divadla a naposledy.To v jiné kapitole.

 

 

---