Oheň srdce

Záznam média ruku v ruce

podlý ještěr za soumraku odívá se do hnědé,

když paty tulipánů odkrývají svoje rány,

tak jako my bezzubí se smějeme

a moře odchází za soumraku do šedé,

můžeme říci, že snaha je marná,

můžeme cítit, jak jsme již žili od rána do soumraku,

podepisujíc se na listy dětí a

za zázrakem odcházet za střelkou kompasu.

Tak potkáváme staré známé u sklenice vodky,

tak procházíme tmou, abychom ovládli světlo,

tak se mučíme, aby mládí dozrálo ve květu slunce,

protože to, co je naše niterně,

je naše navždy.