Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŘíkají
Autor
MAJKL65
Shořelo nebe na popel šedý
jakoby únor se barvou teď stal
a mezi tebou a mnou tají ledy
říkají oči tvé jen vejdi dál.
A já tě políbím na ruku snad
když k tobě vzápětí překročím práh
ty vezmeš do dlaní doteku pád
zvážit, zda nezůstal za nehty prach.
A pohled ztratí se ve tvém jak vteřiny
které nás míjejí a nejsou čas
jsme sochy ze stínů tesané do hlíny
z proměn jsme tvořeni na chvíli zas.
A pak tě můj jazyk do úst tvých navštíví
jako bys měla je plná svých slov
a oheň tělo tvé pomalu políbí
bodne mne do slabin prstů tvých kov
5 názorů
Pane Litartsi, proč jste tak zlý? To je něco osobního? Mně te tato báseň moc líbí, jako většinou od Majkla velmi oduševnělá, navozuje krásné pocity. A o to jde.
Majkle, ty stále dokola píšeš jednu jedinou báseň. Zkus také něco jiného.
Radovan Jiří Voříšek
27. 02. 2023Až klasika, řekl bych, třeba by bylo lepší použít více civilní projev (to mě napadlo při verši "A pak můj jazyk do úst tvých navštíví), ale to je spíš otázka než konstatování. Rozhodně za něžnost a stavbu veršů (skoro všechno slušné daktyly) tip.