Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO vílách
23. 03. 2023
1
0
211
Autor
Huva
Dnes otevřel jsem náruč snům,
co přicházejí v noci černé,
prsty svými rozpínají
vzpomínky tak smutné,nicotou však, mně tak věrné
Zdál se mi sen o dívce tak krásné,
jak jitřní rozbřesk na prahu blankytného dne,
o dívce, co se dělí něhou svou o nektar s motýly,
oblouzněna tančí, zemdlena klesá za chvíli
V chrámu trav, co konejšivě jí přijímá,
zdvihá se oblouk duhy, jasných světel oblohy,
slyš ten zvuk modravého zvonu, výšin nebeských,
co sladký zpěv tu vyvěrá ze rtů andělských
Tu jasný slunce svit, co se laská s květinami,
polední přichází jeho odlesk na zlatavý most
na pilíř z lásky ,co ta dívka v dlani svírá
a královna démantových víl do očí se jí dívá
Ponech pozemských strastí dívko a budeš šťastná,
pojď do víru tance mých družek, přidej se k nám,
své milence mi utančíme v divokém kole křepčení,
podej mi ruku, poddej se mému vábení
V zajetí jímavé hudby harfy, co zlaté struny má,
v zajetí nádherného obětí překrásných tónů,
medovinou lesních včel tu teď omámena zcela,
družky křepčí v divokém reji ,jejich píseň do uší ji zněla
Čas otevřel náruč zapomnění,
již zcela propadla kouzlu vil a jejich osudu
na břehu modravé řeky ,kde konají se jejich reje,
smutnou tu tichý vítr, svojí píseň pěje
Zbloudil sem pocestný, znaven po cestě usíná,
vábí ho družky vnady svými v tanec poslední,
omámen tančí v objetí krásných žen,
oblouzněn v jejich náručí, tiše je slyšet poslední sten
V náručí svůdných žen jen chvíli šťasten byl,
jen chvíli vnímal tu krásu opojných přeludů,
jen chvíli cítil, že láska je tak blízko, hlupák byl,
když bylo pozdě, tak vše pochopil
Ach víly, jak šťastné jsou, hledají další oběť,
nikdo se neubrání jejich kráse, jak zpěvu sirén,
proč jsou tak omamné a opojné , tváří vábivou,
to vše, pro tu jejich hru to podivnou
Vnímám na ten příběh podivný, co se mi zdál,
vzpomínám na tu dívku, co zřel v jsem v snách,
kam ztratila se láska , co v dlaních měla,
kde je ta píseň, kterou jsi šťastna tiše pěla?
Je ztracená ,ach ten osud smutný proklatý,
vše nicotou se stalo, vše krásné odešlo v záhubu,
jak snadno podlehl jsem klamu ,mámení,
teď půjdu tam, kam mě vede další vábení