Tajný systém

Potutelný úsměv

s pohledem na hranostaje,

na bránu sněhu, který

v dubnovém slunci taje,

tak jako pilíř ověšený ctností

chtěl bych pít, pít

do němosti.

Přichází úsvit, snad

dál bych měl jít,

je toho hodně, pro co

stojí za to žít,

přináší úsměv vlnku dravou,

nad černou Ostravou či stověžatou Prahou?

Diskuse k tématu řeč rozmařilých,

a pohlédnout do očí bezdomovců

vínem k němotě spilých,

užitek krásy a slabá slast,

pomočené dítě a

podělaná vlast.

Kudy chceš kráčej, neztrácej svůj zvuk,

bude jednou konec

všech pozemských muk.