Hynek

Hynek měl pocit, že hyne. A taky že hynul, jen co je pravda. Když byl ještě teenager, tak se na prázdninovém kursu hlasité řeči seznámil s jistou Karlou a jezdíval za ní do Liberce. Jenže ona potom zničeho nic přestala existovat. Potom místo toho jezdil za bratrem do Prahy: ale tam si musel zvyknout na to, že reálné byly jenom památky pro turisty a bratrův byt a zbytek byl fingovaný pomocí stínů a zrcadel. Jednou, to už byl dospělý, se chtěl znovu podívat do Liberce, ale byl tam jenom velký čoudící kráter a nápis "TADY NENÍ ŽÁDNÁ KARLA".
Pokus odreagovat se v nějaké malebné vesnici neměl cenu: tam hrálo rádio jenom jednu a tu samou písničku dokola a lidé se opakovali. V jiné vesnici byly písničky dvě a variant víc.

Čím dál byl od svého bytu, tím to bylo horší. Nabídky na cestování do zahraničí tím pádem raději odmítal.