POZNÁMKY O QUIRKOVITOSTI (2.)

NOTES ON QUIRKY – POZNÁMKY O QUIRKOVITOSTI (2.)

James MacDowell, 2010

Problémy s definicí

Jaká kategorie je quirky? Dosud jsem ji nazýval senzibilitou a tento termín nepochybně vystihuje něco zvláštního, částečně i díky své pohodlné vágnosti. Je možné být konkrétnější? V některých ohledech vidím problémy s kategorizací quirky podobně jako v případě filmu noir: můžeme ho poznat, když ho vidíme, ale může být dost obtížné ukázat jeho hranice nebo složky.

, ale zároveň je důsledně přitahován k určitým žánrům. Stejně tak může často obsahovat určité typy postav a prostředí, přesto se to nezdá být nutností. Je spojen s určitými stylistickými konvencemi, přesto se na ně neredukuje. Může vyjadřovat určitá opakující se témata, ačkoli - opět - to není nezbytné. Stejně jako v případě noiru je lákavé sáhnout k neurčitým metaforám, jako je "světonázor" nebo "postoj", abychom vystihli esenci quirky.

To naznačuje, že klíčovým faktorem je zde notoricky známý ošemetný pojem tone. Douglas Pye ve své nedávné práci na toto téma popisuje tone jako výsledek "způsobů, jakými film oslovuje svého diváka a implicitně nás vyzývá k pochopení svého postoje ke svému materiálu a stylistickému rejstříku, který používá" (2007: 7). Později v téže studii tuto definici rozšiřuje a zdůrazňuje "všudypřítomné hodnotící a afektivní orientace, které film implikuje" (2007: 76). Oba tyto popisy nám mohou pomoci pochopit fungování quirky, která mi připadá, že se nejzřetelněji projevuje v perspektivě, kterou zaujímá ke svým postavám, světům a konvencím, a v odpovídajícím vztahu, který tato perspektiva podporuje mezi filmem a divákem. Vycházejíc z tohoto předpokladu, bude tento článek nejprve pojednávat o quirky ve vztahu ke způsobu, stylu a tematickému zaujetí, než nakonec dospěje k definici, která zdůrazňuje ústřední roli tone. Tento postup byl zvolen proto, že se domnívám, že druhové, stylistické a tematické rysy, které jsou společné mnoha quirky filmům, jsou dostatečně důležité na to, aby si zasloužily místo v definici této senzibility, a zároveň se nakonec ukáže, že jsou podřízeny rejstříku tone, neboť všechny se různým způsobem podílejí na konstrukci tohoto rejstříku, jak se pokusím ukázat. Je to dáno tím, že, jak říká Pye:

„Zdá se, že tone intuitivně patří k "jak" jakéhokoli diskurzu, ke způsobu, jakým je příběh vyprávěn nebo jakým se vypráví zkušenost, ale při analýze se rychle ukáže, že rozlišení mezi "jak" a "co" je neudržitelné. Výběr tématu a všechna konkrétní rozhodnutí přijatá při vytváření každého aspektu fikčního světa, jeho postav a událostí, mají nevyhnutelně vliv na ... tone.“ (2007: 29)

[Přičemž jako překladatel musím s příležitostí poznamenat, že ono tone znamená možná tonalita, jak bývá používáno v českých odborných textech.]

Když tedy budu hovořit o způsobu, stylu a tématu, budu vlastně implicitně hovořit také o záležitostech týkajících se tone; mé postřehy týkající se těchto aspektů filmů bude důležité mít na paměti při přechodu od jednoho tématu k druhému.
Je třeba říci, že mým zájmem není navrhnout škatulku, do které ten či onen film jednoduše zapadne, nebo ne, ale spíše klouzavou škálu možností reprezentace. Ačkoli v tomto článku uvedu řadu konvencí, které považuji za silně spjaté s bizarností, nezdá se, že by byl důvod tvrdit, že film musí využívat každou z nich, abychom jej mohli uznat jako snímek sdílející tuto senzibilitu. Může jich použít mnoho, což by ho řadilo na jednu stranu spektra, nebo může použít jen jednu, což ho řadí na druhou stranu.
Mimochodem, je třeba poznamenat, že ačkoli filmy, které byly v tomto článku vybrány k bližší analýze (Punch-Drunk Love, The Royal Tenenbaums [2001], The Science of Sleep [2006] a Adaptace [2002]), se nacházejí blíže ke středu škály, které považuji za vhodné, ty, které byly zmíněny mimochodem, mohou naznačovat hranice quirky.

[Snažila jsem se natočit na TikTok den ze života – a omylem jsem se natočila, jak mě vyhodili.

By Belinda Palmada, New York Post, April 29, 2023

https://nypost.com/2023/04/29/i-was-trying-to-shoot-a-day-in-the-life-tiktok-and-accidentally-filmed-myself-getting-fired/?fbclid=IwAR0SyBMZXi2Y6VpP2Pqztk4rZPARsmpBaZJPBV-g3tEM-_9xtLW6wRFQfIA

Američanka zůstala zděšená poté, co omylem zachytila okamžik, kdy byla propuštěna ze zaměstnání.
Jen Lucas z Atlanty ve státě Georgia natáčela "roztomilé" video ze dne ve stylu režiséra Wese Andersona.
Během natáčení klipu Jen zjistila, že byla propuštěna z pozice náborové manažerky ve společnosti Amazon.
Nahrála vlog na TikTok a ten se stal virálním - přilákal více než 6,1 milionu zhlédnutí.
Video začíná tím, že Jen mlátí hlavou o zeď. Text nad klipem zní: "Snažila jsem se natočit roztomilé WFH [práce z domova] ve stylu Wese Andersona a omylem jsem se natočila, jak mě propouštějí?!"
Následovala titulková sekvence, která zněla: "Propuštění z práce. What the f**k".

Před ztrátou zaměstnání se Jen věnovala svým ranním rutinním činnostem, od vstávání z postele přes přípravu kávy až po čištění zubů.
Pak zapne počítač a začne kontrolovat e-maily. V klipu si šokovaně zakrývá ústa a zírá na obrazovku, na které se objevuje vysvětlující text: "Otevření e-mailu v reálném čase."
Jen se poté, co se dozvěděla zprávu s textem, vydala se na "procházku za duševním zdravím" se svým manželem a psem: "Vzhůru k lepším věcem."

"Rozmýšlela jsem, jestli to mám vůbec zveřejnit, ale pokud jste také dostali výpověď, vězte, že nejste sami," napsala v popisku.

V doplňujícím videu Jen vysvětlila, že ji tato zpráva "opravdu překvapila", protože pro Amazon pracovala osm let.

"Minulý rok jsem byla dvakrát povýšena, zrovna před měsícem jsem měla úžasné hodnocení," dodala.
"Vím, že to není o mém výkonu nebo o tom, kdo jsem jako zaměstnanec, ale to neznamená, že mě to štve méně.
"Část mého já je ráda, že jsem z tohoto extrémně toxického prostředí pryč, ale druhá část se cítí jako zklamaná a neúspěšná a nesnáší, že musím lidem říkat, že jsem dostala výpověď, ale takový je život.
"Jsem člověk a to mě nedělá méně úžasnou, cennou nebo chytrou.
"Vím, že se postavím na nohy, vím, že budu v pořádku. Ale je to na nic. Jako že tohle je špatný pocit, který patří do první desítky."

V komentářích k původnímu videu posílali uživatelé Jen podporu, zatímco jiní si z jejího vyhazovu dělali legraci, že video připomíná spíš film s Wesem.
Režisér filmu Grand Budapest Hotel je známý především svým jedinečným vizuálním a vypravěčským stylem střihu.
"Tohle je vlastně NEJpřesnější video Wese Andersona, jaké jsem viděl, naprostá estetická tragédie," napsal jeden člověk.
"Je mi líto, že jsi přišla o práci, ale na druhou stranu, s kreativitou, kterou jsi předvedla v tomto dokonalém videu, ti určitě brzy přijde lepší práce," uvedl další.]

.