Pohádka o růstu

Satan číhá, vlci vědí,

ukováni v čisté mědi,

vědí s myslí čistou,

cestu mají jistou.

Až se vrátí z extáze,

povezou se po dráze

rychlíkem, co nemá cíl,

pro každého z nás tu byl.

A snad cestou spletitou,

dlouhou chvílí zabitou,

poznávají cestu ven,

po zrůdách se slehne zem.

Takže, moji milí velcí,

na nároží stojí střelci,

zpívaj píseň do ticha,

která karty zamíchá.

Pojďme řešit, pojďme bušit,

odevzdejme svoji duši,

tomu, co vám pomůže

vrátit se zpět do duše.