Svatý Václav

Svatý Václav

Svatý Václave, zři z koně svého, Národ ve střepy pod tebou hledá jednotu.

Hledá volajíc, kde pravda kde spravedlnost? Jak opustit nás mohly!

Čí to vina?  

Hledající neztrácí naději, v hledání dí odvaha.

Však ten jenž hledá v zoufalství, ten slepým se stává.

Ten nenachází nic, ani co po kapsách nosívá.

Svatý Václave, vyveď nás z oné tmy zoufalství, zvoláváme  jak tolikráte.

Národ vedou věčně hladoví, co se lží na rtu a v hlavách svých chodívají spát.

Nasytit chtějí ne prací, ne příkladem, jen penězi, penězi od cizích, ach jak to mrzký sluha a chabý rádce.

Sami sobě nechávají jimi vládnout, neskromně a nízce.

Pokora a skromnost, ale i naděje ve džbánu zůstala zavřena.

Český lev bez ocasu pro nikoho není hanbou, teď na prsou nadutost se nosívá.

Zástupci jak hejno holubů, které však  ze vzduchu kálí v řad.

Věrnost a čest Národa českého, stává se pomyslnou hanbou.

Svatý Václave kopí své potěžkej, dej koni cval, hněv svůj v trysk a pobij ty České zástupce a zrádce.