Rudé tričko

Rudé tričko bylo snem až v jednu středu minulo mě

Rudé tričko, ve které jsem měla víru, ale v co mám věřit teď? Že snad manželství je jen pouhá věc? 

A to červené tričko oklamalo mě, vím že nebyl jsi otec, nikoliv pro mne ale pro sestru mnou, pro tu nejmladší a hodnou

Ať má pohádka vypráví o mužích, ve kterých jsem hledala domov proč by ne, ale proč i to malé dítě musí najít tě jinde

Dnes večer plakala, slzy ji s hořkostí tekli po tvářích a já cítila, jak ji srdíčko praská, doufám že ne v nenávist

A já doufala že tátu nahradíš, ale jak muže nic ležící muž o půl jedenácté na gauči nahradit něco čím sám není

Mrzí mě to, mrzí mě to, že má maminka plakala ale i tak se snažila být silná

Tvrdí, že ji to nebolí, kdyby tomu tak bylo proč by se mne tázala: nemám mu ty věci dat zpátky?” 

Ta věta padla den jeho stěhování, sestry srdíčko prasklo v den jeho stěhování, má sklíčenost vzkvetla do básně v den jeho stěhování

Rudé tričko už neuvidím ve dne ani o půl jedenáctý

Jen možná někdy na naši vesnici zhlédnu tatru, jak jede zlomeně po silnici.