Na vlně soucitu. Neprohrajme vlastní člověčenství!

    Probíhající Velká očista, nebo velké třídění lidstva znamená, že každý, kdo bude smět být přičten k principu dobra, bude povznesen ke Světlu a každý, kdo bude muset být přičten k principu zla, bude zatlačen dolů k temnotě.

   Nastává čas sklizně! Přicházejí andělé se železnými srpy, aby sklidili úrodu lidských duší na zemi. Aby pšenici shromáždili v Pánových sýpkách a plevy spálili v ohni. Bytostní služebníci Nejvyššího pod tlakem Jeho Světla právě začínají provádět toto velké třídění.

    Mnozí, kteří vnitřně vyciťují tlak Světla a vnímají, že nastal proroky předpovězený čas, se proto úzkostlivě ptají, co musí člověk udělat a jakým se má stát, aby mohl být přiřazen k principu dobra? Toto je opravdu nejvážnější otázka dnešních dnů, měsíců a let.

    Jaká je na ni odpověď? Jaký musí člověk být, aby prošel Velkou očistou?

    Mnozí si myslí, že k tomu bude zapotřebí něco speciálního. Nějaká vyšší znalost zákonů stvoření. Taková znalost je sice již v dnešní době potřebná a může být lidem mimořádně nápomocná, ale nebude to podmínka. Zásadní podmínkou bude něco naprosto jednoduchého a přirozeného. Něco lidsky elementárního, na základě čehož budou moci být zcela spolehlivě roztříděny všechny lidské bytosti.

    Co to bude?

    Schopnost soucitu s jinými a schopnost jednat podle svého vnitřního hlasu. Podle hlasu svého cítění a svědomí. Tato dvě kritéria rozhodnou o osudu každého z nás a my se proto na ně nyní podrobněji podívejme.

    Absolutní základ člověčenství, vtlačený do duchovní jiskry každého z nás, se projevuje schopností spolu prožívání všeho, co se děje s lidmi v našem užším, nebo širším okolí. Projevuje se v soucítění s druhými lidmi, jakož také v soucítění se zvířaty i s celou přírodou. Jednoduše řečeno, projevuje se ve schopnosti soucitu. Soucitu se vším živým.

    Pro člověka ve skutečnosti není nic přirozenějšího, než vnímání soucitu s bližními, i soucitu se světem rostlin a zvířat. Toto cítění vyvěrá přímo ze srdce každého z nás a jeho nezbytným důsledkem má být jednání, plné úcty vůči každému člověku v našem okolí.

    Úcta, ohleduplnost, přejícnost, dobrosrdečnost a soucit! Takovýmto způsobem musí jednat každý člověk, který nechá ze svého nitra, ze svého ducha volně a bez omezení proudit navenek samotnou podstatu vlastní lidskosti, protože právě toto je naše nejzákladnější lidská přirozenost. Protože právě toto nás činí lidmi!

    Kdo má soucit s bližními, toho se ve spolu prožívání s nimi vnitřně dotýká jejich radost, nebo bolest. Kdo jedná s úctou a dobrosrdečností s lidmi kolem sebe, je pravým člověkem, stojícím správně v Božím stvoření. Bude moci projít Velkou očistou, neboť ve vztahu ke svým bližním naplňuje nejdůležitější princip vlastního člověčenství. Neboť je bytostí živého citu a svědomí, která se řídí svým citem a svědomím, jako neomylným kompasem, ukazujícím v každé chvíli, jak je potřeba správně s úctou a dobrosrdečností přistupovat k jiným.

    Takoví lidé budou jednoznačně připočteni k principu dobra. Nadcházející očista se stane velkým a zásadním předělem v tomto směru. Vzájemně totiž od sebe tlustou čarou oddělí lidi plné soucitu, od lidí, kteří se z jakýchkoli důvodů vzdálili od soucitu, dobrosrdečnosti, ohleduplnosti, laskavosti a úcty k druhým lidem, což ve skutečnosti je samotné vzdálilo od podstaty vlastního člověčenství. Trpělivost Boží k tomuto druhu lidí v očistě končí a důsledky zla, ke kterému se tímto způsobem přiklánějí, na ně dopadnou s plnou silou.

    Co to ale znamená s plnou silou?

    Znamená to, že po celá tisíciletí bylo na zlo pohlíženo ze Světla dvojím způsobem a dvojím způsobem jej zasahovaly zpětné účinky. Byl rozdíl mezi zlem, páchaným ze špatného chtění a mezi zlem, páchaným z nevědomosti, z nedbalosti, ze strachu o fyzickou existenci, z obavy ze ztráty zaměstnání a z mnoha jiných důvodů. V druhém případě byly zpětné účinky mírnější. V očistě však tento dvojí metr končí a každé zlo, provedeno vůči bližním, bude zasahováno zpětnými účinky naprosto stejně a naplno.

    Co to pro nás všechny znamená?

    Ukažme si to na názorném příkladu. Nedávno jsme měli pandemii, která lidi nekompromisně prověřila právě takovýmto způsobem. Na pozadí pandemie začal naplno probíhat testovací a vakcinační teror. Jedni bližní vůči druhým bližním vyvíjeli nátlak, donucování, vydírání, duševní znásilňování, vyhrožování, a tak dále. Takovéto jednání bylo na míle vzdáleno od zmiňované úcty, respektu, dobrosrdečnosti, ohleduplnosti a laskavosti vůči jiným.

   Každý, kdo se z jakéhokoli důvodu postavil na stranu nátlaku, donucování, vydírání a vyhrožování tím popřel podstatu vlastního člověčenství, projevující se soucitem s bližními a postavil se na stranu zla. Lidé se stavěli na stranu teroru a popírali hlas vlastního citu a svědomí kvůli strachu o svou existenci, kvůli strachu ze ztráty zaměstnání, kvůli důvěře v takzvané odborníky, kvůli důvěře v to, co říkají média, z pohodlnosti a kvůli tomu, aby neměli problémy, na základě čeho se stali poslušnými kolečky v mašinérii testovacího a vakcinačního teroru.

    Pár opravdu zlovolných lidí spustilo mašinérii testovacího a očkovacího teroru, avšak tisíce obyčejných lidí, ze strachu, nebo z různých jiných důvodů, tuto mašinérii poslušně udržovalo v chodu. Tímto způsobem selhala většina lékařů, policistů, starostů, kněží, věřících a podobně. Přidali se na stranu zla a pomáhali ho udržovat, i když ne ze špatného chtění, ale z jiných důvodů. Ty jiné důvody byly před očistou ospravedlnitelné a přinesly by mírnější zpětný účinek, ale v nadcházející očistě bude každé zlo vůči bližním, provedeno z jakýchkoli důvodů, ať již ve špatném chtění, nebo ze slabosti a strachu, zasahováno naprosto stejnými zpětnými účinky bez rozdílu. Účinky silnými, tvrdými a nekompromisními, bez jakýchkoli polehčujících okolností. Je velmi pravděpodobné, že s děním, podobným pandemii, budeme znovu v nějaké formě konfrontováni. Měli bychom se proto poučit a příště se již určitě zachovat správně.

    Pro lidského ducha není ve skutečnosti nic přirozenějšího, než vnímání a pociťování soucitu s bližními. Kdo soucit má a projevuje ho, kdo ho nikdy neodloží a nezapře, ten je a zůstane pravým člověkem. Člověkem za každé situace, i když se mnozí lidé kolem něj zlomí a přidají na stranu zla a nesnášenlivosti jen proto, aby se vyhnuli problémům. Takto to bylo při pandemii a takto je to i nyní při probíhající válce, kterou doprovází mnoho projevů nenávisti, netolerance, zloby a nepřátelství. Nepřidávejme se k nim a nenechme se vyprovokovat k podobnému jednání.

    Vším tímto děním totiž začíná přestupovat Velká očista, přinášející třídění lidí na dvě skupiny. Na ty, kteří obstojí a na ty, kteří selžou. Na ty, kteří obstojí, protože si v bouřích pozemského očistného dění zachovají vnitřně živé soucítění s bližními, projevující se soucitem, dobrotou, laskavostí a ohleduplností k jiným. A na ty, kteří v bouřích pozemského očistného dění neobstojí, protože zapřeli podstatu vlastní lidskosti, spočívající v soucítění s bližními. Protože ji zapudili kvůli materiálním výhodám, kvůli strachu, slabosti, nebo snaze nenadělat si zbytečné problémy. Avšak toho, kdo bude stále zapírat vlastní člověčenství, projevující se živým soucítěním s bližními, toho nakonec zapře i jeho Stvořitel, jestliže se konečně nevzpamatuje a opět nestane pravým člověkem. 

***

„Milujte se navzájem tak, jak jsem já miloval vás!“

Syn Boží Ježíš Kristus

ve spolupráci s https://smeromkzivotu.blogspot.com/