Deštník

Vzpomínám

na nedávnou historii

zapadanou prachem,

chci si urvat kousek štěstí,

ale osud mi podráží nohy.

Ve světle lampiónů

bloudím ulicemi

hledám lásku,

ale nacházím jen déšť.

Ten déšť slabě zesilující

přivál ke mně mladou dívku,

která mi nabídla

suchý kout

pod svým deštníkem.

Slova se rozproudila

a můj obličej viditelně pookřál,

tak jsem ji pozval na kávu.

Toho štěstí! Té radosti!

Možná taky někdy

ve svých snech budeš brouzdat

městem a nalezneš své

věčné místo pod cizím

deštníkem.