výletiště

„Je to moc vysoko a je to nebezpečný… chybí tam zábradlí!“

„Vstup na vlastní nebezpečí!“

- tu nesmírnou výšku mi přiřkli lidé; se svou potřebou vše změřit srovnat nacenit procítit

nadto nechápu proč najednou spadám do jakési liché kategorie

vymezené pouze na základě strachu z výšek a možnosti pádu

když jsem byla mladší

nikdo nic takovýho neřešil

měla někdy zvířata závratě?

chodila se snad kochat pohledem do údolí na okraj útesu?

ale ne proč by to dělala; pokud někdy někdo

tak snad zbloudilé mládě které nemělo víc štěstí než rozumu -

(dole v řece se stalo součástí koloběhu; sežráno rozežráno rozloženo – jak jednoduché a přirozené)

a co rostliny?

- žijí na ostrožně schopny proniknout kořeny k podstatě – samotného bytí! 

- prý jsou houževnaté a statečně odolávají extrémním podmínkám -

zas ty jejich kategorie!

- proč by nás měl někdo obdivovat za to že jsme schopny se uchytit na skále?

prostě vyrosteme vykveteme vysemeníme se

případně se vegetativně rozmnožíme

uschneme odumřeme -

zde

stejně jako ve spárách kamenné dlažby

anebo na římse divadla