Sdílení myšlenky

Civilizované lidstvo snad, ve své komplikovanosti a různorodosti, netřeba představovat. Ale pro jistotu. Máme zde jistý trend, který vznikl ve starověkém Římě. Tím trendem je hierarchizace lidské společnosti na základě příjmu, kapitálu, majetku, společenského vlivu, chcete-li. Tato hierarchie je propletena s tím, čemu se v moderním jazyce nazývá demokracie. Takže tu máme vlastně dva paralelní směry - demokracii a kapitalismus. V mnoha případech se tyto pojmy házejí do jednoho pytle, ale uvedu příklad, na kterém sami poznáte, že se jedná o dva navzájem různé pojmy. Představte si zákazníka, který vejde ve špičce do luxuslí restaurace. Číšník se ho zeptá, zda má rezervaci. Pokud ji má, není žádný problém, aby se u některého ze stolů posadil a objednal si chutné jídlo. Pokud však ne, má v podstatě dvě možnosti. Apelovat na city číšníka, který by mu umožnil večeři v luxusním prostředí, nebo se mu pokusit podmáznout pětistovnku, aby se takřka "díval jinam". Pokud z této situace nehrozí číšníkovi existenční problém, jako je třeba vyhazov, (ale kdo by ho vyhazoval, když se zrovna "nikdo nedívá"), určitě dá přednost tučné odměně za svoji benevolenci. Tak je to i v případě kapitalismu. Peníze totiž neukazují prestiž a moc, jak si možné někteří říkají, je to motor lidských aktivit a potěšení, který se na základě potřeby přelévá z jednoho objemu do druhého. Jak si tedy představuji čistou demokracii? peníze, ano, jsou potřeba na uspokojení potřeb, ale je třeba pracovat na potřebách, které mají člověka pobavit, tak například kouření cigaret je rizikové pro člověka, který stáhne jednu, dvě krabičky denně a ne tolik pro člověka, který si dá se spolupracovníky ve firmě jednu cigaretu po obědě. Je otázka, jak by vypadala společnost, kdyby trend inklinování k atypickému chování zcela vymizela a zaměstnanci by spolu šli na oběd, aniž by svou sounáležitost museli potvrzovat cigaretou. A to je vše, co jsem se vám snažil sdělit, snad vás článek zaujme a doufám, že, i přes jeho logickou vetchost, vám něco dá a sdělí.