V hloubkách

Jsou první mlhy a dřív se stmívá

jeřabin ve větvích je čím dál víc

a koním ve větru povlává hříva

když běží bez sedel čemusi vstříc.

Je srpen a zraje na svazích víno

v těle mém přibyl zas letokruh jen

a ráno vypadá jak šedé špínou

to podzim přichází v kabátu svém.

Viděl jsem na nebi kreslit si děcko

a všichni mysleli, že hoří prach

a dítě jenom si na to sklo dýchlo

a prstem čmáralo Perseid drah.

Tak jak já dotýkám se žen a vody

když nevím, zda horká či chladná je

a v hloubkách pohledů nacházím brody

a mosty stavím těm bez naděje.

Přejdi ten, který je vidět když miluješ

ostatní slepí jsou jak domů ulice

polib mne, jako když něčeho lituješ

shoříme potichu ve svíci Měsíce.