NARUBY

Nemilovaná_

https://www.youtube.com/watch?v=9YSNZUGdLS8&ab_channel=JPinPrague

Milý deníčku... No... Vlastně... Milý? Spíš jediný. Jinak nevím komu bych to řekla...? Respektive ani nemám komu jinému bych to mohla povědět. Tys jediný...

Bude mi 54. Jsem už prostě ta vyzobaná slunečnice. Žena za zenitem. Možná bych mohla být nezměrně šťastná kdyby si nějaký muž o mě byť i jen kolo opřel.

Tak.

No...

Co dál?

Manžela před sedmi lety chytla druhá míza a odešel mi ze života za mladší prdelkou. Od rozvodu bydlím sama. Když teda nepočítám pavouky. Dcera je dávno dospělá a samostatná. Každým dnem očekám její SMS: Mami! Všecko nej k narozkám. Mám Tě ráda! Já Tebe taky hlupáčku. Ale aspoň jednou za rok bys mohla přijet... Mezitím jsem změnila zaměstnání. Nebylo zbytí. Ty čůzy z účtárny - mé kolegyně_ se na mne začaly dívat skrz prsty. Jednou jsem dokonce nechtěně zaslechla rozhovor tzv. o nás bez nás: Se nedivim tomu jejímu že jí utek. Dyk je to rašple stará nesympatická frigidní. Jo. Tak to jsem prosím pěkně já. A ještě bych k tomu přidala: Škaredá jak prdel Dana Bárty zábavná jak Ein kessel buntes a akční jak léták v lidlu. 

Nastoupila jsem do jedné malé firmičky do kanclíku přebírat zakázky od odběratelů a zadávat je do výroby. Někdo by mohl říct že jsem klesla pod svou úroveň když už jsem ta Ing. že? Ale mně to neva. Kolegyně personalistka co mě přijímala mě vzala s sebou po celé firmě představit kolegům. Úplně nakonec jsme skončili v expedičním centru. A tam na mě vybafl z okýnka... No... Prostě On! Můj budoucí kolega. Mlaďounký hezounek s asi pár dnů neholeným strništěm a skoro pankovým čírem na hlavě. No! Řekla jsem si - ty jsi ale zjev! Nicméně byl velmi milý - hned se ke mně hrnul s podanou rukou a slovy: Helé - já jsem ňákej Míra a asi budem spolu mít často co do činění! Nabízenou ruku jsem přijala a jako by mnou projel blesk! Zasáhlo mě asi 1 000 000 Voltů! Nevěděla jsem ale už tehdy jsem byla ztracená!

Doma potom před spaním v posteli jsem si promítala svůj první den v nové práci a_! Úplně mezi všemi těmi vjemy byl On. Ta energie co z něj proudila_! Ach! Neskutečné... Bože. Jsi?

Když to teď napíšu tak mám před očima scénku Kaisera & Lábuse: U tabule. Jak Olda říká: Bože - já jsem ale kráva! 

A tak šel čas a já_?

 

Ten kratičký sen se mi k ránu až zdál

Před probuzením a já spát chtěla dál...

 

Zamilovaná.

 

Do kolegy.

Jak jsem později zjistila je o 20 let mladší a holky partnerky milenky střídá jako ponožky. Jako trencle. Hmmm...

Vždycky když za ním příjdu tak mi říká jak mi to dnes sluší a jak hezky voním a_! Co je to za parfém?! To bych koupil miláčkovi! GAP 69 řikám a... Je mi strašně. Stydím se za své city k němu a... Věkem je jak má dcera.

Bože.

Nejsi. 

Vím. Jsem hloupá. Lichotí mi aby dal bontónu zadost. Nic víc nic míň. Je milej abych se necítila trapně. Jako fotbalista když upadne v malém vápně...

Představuju si jak mě popadá těma svejma svalnatýma prackama do náruče jak mě líbá jak mi drtí kozy a přitom strká prsty do kundy_

Bože. 

Masturbuju.

Jsem trapná a marná.

 

Vím že nejsi.

 

 

 

---