Odvrácená strana

Děkuji všem za milé komentáře a hodnocení. Ano Jani a Radovane, i já byl léta akvaristou a měl jsem také plodné zrovna ancistrusy jako ty Jano

Ale jednoho dne jsem si řekl dost a rozdal je kamarádům a bratrovi!

Jasně, v přeneseném smyslu se to dá vztáhnout i na lidi... (Nehledě na to, že i samotná Země...)

Ve mě vyvolává asociaci na text Pink Floyd. Něco o osamocených duších v akváriu (tedy jestli si to pamatuji dobře). Pěkná báseň. 

Myšlenka je to pěkná a v zásadě souhlasím - nerada chodím třeba do ZOO, protože mám pocit, že koukám na vězně... Nicméně není akvárko jako akvárko (kdysi jsem měla dva ancistrusy, z kterých se vyklubal pár, a každý měsíc "vyváděli mladé", nejdřív tak 20, později až kolem 80... musela jsem zařizovat další nádrže a rybičky postupně nabízet do okolních Zverimexů... kdyby se jim nedařilo dobře, věřím, že by to s tím množením tak nepřeháněli)... A není ryba jako ryba, při šnorchlování jsem pozorovala druhy, které se nehnou z jednoho místa, hlídají si své tři metry krychlové a celé širé moře je nezajímá. To jen pro pořádek, že ono těch stran mince bývá ještě víc.

I mne šupinaté dílko zaujalo.

Zajímavý popis toho, jak něco vypadá navenek a co je uvnitř. Vybrat k tomu akvárko mně, jako starýmu akvaristovi, sedí.