Nota bene

Už od malička jsem se rád díval na hvězdy,

na nekonečný prostor jejich svitu na nebesích,

každý jsme jako hvězda, někdo se rodí, někdo umírá,

někdo se na ně jen tak rád dívá.

Ten prostor byl dán nám všem nesobeckou přírodou,

je na nás, abychom ho naplnili, někteří dobrem, někteří zlem,

jsme jeden na druhém závislí se vším, co k tomu patří,

zaklesnuti do sebe jako paroží bojujících jelenů.

Mám tady kázat či k něčemu apelovat?

Na to již zde není vhodné místo, jen bych rád odešel

s pocitem, že jsem zvedl alespoň jednu

padající hvězdu.