55.

Řekl jsem včera svojí ženě, že půjdu ven, že půjdu se psem,

řekla mi miláčku teple se obleč, však z jejího hlasu šla cítit skepse,

jako by tušila, že mezi ušima mám hlavu plnou nápadů

a že prakticky vždycky, vždyť je to lidský, zahrnují hospodu.

Venku mrzlo, pět grogů mě praštilo, v hostinci zvládnout dá se mráz

a psovi myslím sotva to vadilo, koupil jsem mu tam pár klobás,

jako by tušil, co ještě ho čeká a sbíral na to sil,

že potáhne domů jako psí spřežení, po břiše pána co hodně pil.

Řekl jsem včera svojí ženě, že půjdu ven, že půjdu se psem,

řekla mi miláčku, ty jsi zas ožralej a mně se to řešit vůbec nechce,

tak spal jsem v pelechu a pes na gauči, a vyspal jsem se do růžova,

celkove hodnotím procházku úspěšně a zítra psa půjdu venčit znova.