Alkoholové blues

S lahví vodky potácím se ulicí,

kolem mě lidé, tedy vlastně opilci,

jak jeden druhému se pletem do rány,

svolávaje vrabce, čápy, havrany.

Ten nápoj z lihu dávno zapoměl bych pít,

kdyby tu bylo něco, pro co bych chtěl žít,

to jenom na zem zpitý ulehám,

ke kloboukům pánů a krinolínám dam.

A až se probudím, snad bůh mi pomůže

nevěřit tomu, co já jsem za muže,

rozmohl se neklid, však já jim ještě dám,

prozatím však ve smutku piju vodku sám.