Náramek

Nad bolestivou ztrátou člověk bdí,

a přemýšlí co bude dál.

Na obloze souhvězdí,

které si ty tak dobře znal.

V autě sedíme jen my dva,

a já nesměle se ptám.

Kéž bych jen věděla,

kolik času zbývá nám.

Že jsi vždycky chápal mě,

bude stejným osudem.

Žít teď v krásném domě,

spolu už nebudem.

Otec a dcera,

jedno z nejsilnějších pout.

Je to jako včera,

teď musím zapomenout

Fyzicky sama,

srdcem však s tebou.

Konverzace jednostranná,

už dobu dlouhou.

Tvůj náramek na ruce mé,

v něm tisíc vzpomínek.

Pro mě jen ty si byl,

pravý tatínek.