Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMěl bych vám ještě mnoho jiného říci, ale teď byste to nemohli snést... (( Četby (etc.) ze mše sv. z katolických kostelů z neděle 19. května 2024 )).
Autor
Zeanddrich E.
Motto:
Slovo je tvůrčí čin; i Na počátku bylo
Slovo, ..., pokud vím; -
- Boží jsoucno tehdy prohnulo se, a
tím slovem narodil se Syn
(( ...)).
Jsou slova lehká, která klidně plynou, která
vyslovit, říci bez obav může i bytost vidoucí, …; jsou
ale i slova s tíží jinou, ...., k následkům jistým
původce svého často vedoucí; jsou
prostě slova těžká, jako
olovo... . Pravidlem
proto je: človíčku, úporně šetři
slovy, ať Prozřetelnost (dobrá
vyšší moc) výukově nemusí Tě
potom chytat za slovo...!
Měl bych vám ještě mnoho jiného říci, ale teď byste to nemohli snést... (( Četby (etc.) ze mše sv. z katolických kostelů z neděle 19. května 2024 )).
1. čtení – Sk 2,1-11
Všichni byli naplněni Duchem Svatým a začali mluvit.
Čtení ze Skutků apoštolů.
Nastal den letnic a všichni byli společně pohromadě. Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, kde se zdržovali. A ukázaly se jim jazyky jako z ohně, rozdělily se a nad každým z nich se usadil jeden. Všichni byli naplněni Duchem Svatým a začali mluvit cizími jazyky, jak jim Duch vnukal, aby promlouvali. V Jeruzalémě bydleli zbožní židé ze všech možných národů pod nebem. Když se ten zvuk ozval, hodně lidí se sběhlo a byli ohromeni, protože každý z nich je slyšel, jak mluví jeho vlastní řečí. Žasli, divili se a říkali: „Ti, co tak mluví, nejsou to všichni Galilejci? Jak to tedy, že každý z nás slyší svou mateřštinu? My Parthové, Médové, Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kappadokie, Pontu a Asie, Frýgie a Pamfýlie, Egypta a lybijského kraje u Kyrény, my, kteří jsme připutovali z Říma, židé i proselyté, Kréťané i Arabové: slyšíme, jak našimi jazyky hlásají velké Boží skutky.“
Mezizpěv – Žl 104,1ab+24ac.29bc-30.31+34
Sešli svého ducha, Hospodine, a obnov tvář země!
2. čtení – Gal 5,16-25
Ovoce Ducha.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům.
(Bratři!) Žijte duchovně, a nepropadnete žádostem těla. Tělo totiž touží proti duchu, a duch zase proti tělu. Mezi nimi je vzájemný odpor, takže neděláte, co byste chtěli. Jestliže se však necháváte vést Duchem, nejste už pod Zákonem. K jakým skutkům vede tělo, je všeobecně známo. Je to: smilstvo, nečistota, chlípnost, modloslužba, čarodějnictví, nepřátelství, sváry, žárlivost, hněvy, ctižádost, nesvornost, stranictví, závist, opilství, hýření a jiné takové věci. Řekl jsem vám to už dříve a říkám to (ještě jednou): lidé, kteří takovéto věci dělají, nebudou mít podíl v Božím království. Ale ovocem Ducha je láska, radost, pokoj, shovívavost, vlídnost, dobrota, věrnost, tichost, zdrženlivost. Proti takovým věcem se nestaví žádný zákon. Ti, kdo (náležejí) Kristu Ježíši, ukřižovali svoje tělo i s jeho vášněmi a žádostmi. Protože Duch je naším životem, podle Ducha také jednejme!
Zpěv před evangeliem
Aleluja. Přijď, Duchu Svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky. Aleluja.
Evangelium – Jan 15,26-27; 16,12-15
Duch pravdy uvede vás do celé pravdy.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Ježíš řekl svým učedníkům: „Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, který vychází od Otce, ten vydá o mně svědectví. Vy také vydávejte svědectví, protože jste se mnou od začátku. Měl bych vám ještě mnoho jiného říci, ale teď byste to nemohli snést. Ale až přijde on, Duch pravdy, uvede vás do celé pravdy. On totiž nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší, a oznámí vám, co má přijít. On mě oslaví, protože z mého vezme a vám to oznámí. Všechno, co má Otec, je moje; proto jsem řekl, že z mého vezme a vám to oznámí.“
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
1. čtení – Sk 2,1-11
Všichni byli naplněni Duchem Svatým a začali mluvit.
Čtení ze Skutků apoštolů.
Nastal den letnic a všichni byli společně pohromadě. Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, kde se zdržovali. A ukázaly se jim jazyky jako z ohně, rozdělily se a nad každým z nich se usadil jeden. Všichni byli naplněni Duchem Svatým a začali mluvit cizími jazyky, jak jim Duch vnukal, aby promlouvali. V Jeruzalémě bydleli zbožní židé ze všech možných národů pod nebem. Když se ten zvuk ozval, hodně lidí se sběhlo a byli ohromeni, protože každý z nich je slyšel, jak mluví jeho vlastní řečí. Žasli, divili se a říkali: „Ti, co tak mluví, nejsou to všichni Galilejci? Jak to tedy, že každý z nás slyší svou mateřštinu? My Parthové, Médové, Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kappadokie, Pontu a Asie, Frýgie a Pamfýlie, Egypta a lybijského kraje u Kyrény, my, kteří jsme připutovali z Říma, židé i proselyté, Kréťané i Arabové: slyšíme, jak našimi jazyky hlásají velké Boží skutky.“
Mezizpěv – Žl 104,1ab+24ac.29bc-30.31+34
Sešli svého ducha, Hospodine, a obnov tvář země!
2. čtení – Řím 8,8-17
Všichni, kdo se dávají vést Božím Duchem, jsou Boží synové.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.
(Bratři!) Ti, kdo žijí svému tělu, nemohou se líbit Bohu. Ale vy žijete ne podle těla, nýbrž podle Ducha, jestliže skutečně ve vás přebývá Duch Boží. Kdo totiž nemá Kristova Ducha, ten není jeho. Je-li však ve vás Kristus, tělo je podrobeno smrti kvůli hříchu, ale duch je (plný) života, protože je ospravedlněn. A když sídlí ve vás Duch toho, který z mrtvých vzkřísil Ježíše, pak ten, který z mrtvých vzkřísil Krista Ježíše, probudí k životu i vaše smrtelná těla svým Duchem, který sídlí ve vás. Nuže, bratři, nejsme vázáni povinnostmi k tělu, že bychom museli žít, jak chce tělo. Žijete-li totiž tak, jak chce tělo, musíte umřít; jestliže však s pomocí Ducha ničíte záludnosti těla, budete žít. Neboť všichni, kdo se dávají vést Božím Duchem, jsou Boží synové. Nedostali jste přece ducha otroctví, že byste museli znova žít ve strachu. Dostali jste však ducha těch, kdo byli přijati za vlastní, a proto můžeme volat: „Abba, Otče!“ Spolu s naším duchem to potvrzuje sám Duch (svatý), že jsme Boží děti. Jsme-li však děti, jsme i dědici: dědici Boží a spoludědici Kristovi. Musíme ovšem jako on trpět, abychom tak mohli spolu s ním dojít slávy.
Evangelium – Jan 14,15-16.23b-26
Duch Svatý nás naučí všemu.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Ježíš řekl svým učedníkům: „Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání. A já budu prosit Otce, a dá vám jiného Přímluvce, aby s vámi zůstal navždy. Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo a můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. Kdo mě nemiluje, nezachovává moje slova. A (přece) slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal. To jsem k vám mluvil, dokud ještě zůstávám u vás. Ale Přímluvce, Duch Svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno ostatní, co jsem vám řekl já.“
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
19 názorů
Zeanddrich E.
před 7 měsíci
Ad ty slíbené diskuze: - když nejsem v dobrém čase :) schopen najít něco relativně nedávného u sebe, jak mám něco daleko staršího potom najít u někoho jiného, že... :):)
Dávám sem zatím alespoň tento odkaz od sebe (ale více méně se tam opakuje to, co bylo řečeno i zde; a navíc se tam snad někdo zase i smazal...?)
Zeanddrich E.
před 7 měsíci
Ad Toot: Hezké, a vyčerpávající, myslím... :):) ((a promiň, že jsem Tě po jistou dobu považoval i za alterego zdejšího Pusíka... :):) ))
Díky moc. To vypadá na mnohem obsáhlejší téma, než jsem si naivně představovala ;) Budu mít o čem přemýšlet.
Jano, a aby nedošlo k omylu - já - narozdíl třeba od mého pubertálního věku :) - již pociťuji k tzv. odříznutým lidem spíše úctu (že dokáží žít s takovým handicapem (který si ovšem mnohdy předem vědomě vybrali, jako hodně těžký typ zkoušky...), než cokoliv jiného... .
Už právě jsem se někde i zde, na Písmáku, rozepisoval třeba o tom, jak jsem sám - nejméně dvakrát již - zažil odříznutost na svou kůži; - stručně - poprvé to bylo někdy ke konci let devadesátých, kdy jsem přijel automobilem fyzicky unaven do Prahy s plánem na několik dnů - a ocitl jsem se pod - pro mne - tak těžkým poklopem, že jsem se musel na otočku vrátit ještě v ten samý den na jih Moravy tzv. nadechnout Boží přítomnosti... .
A podruhé to bylo před několika lety hned na několik dnů... (rovněž v Praze); ... . - U nás, na jihu Moravy, si lidé mnohdy myslí, že jde snad o nějakou českou móresu ignorovat zjevnou neustálou přítomnost Otce nebeského nad námi (případně přítomnost Ježíšovu ve svém srdci); - ale tehdy jsem viděl, že - obrazně - Otec nebeský se mně neukryl jen tak nějak někam za obláček; On všechno prostě dělá dokonale - On se prostě tvářil, jako by vůbec nebyl...!!.
(( ...)).
Zeanddrich E.
před 7 měsíci
Aru, ano; při prvých koncilech bylo z výroků Ježíšových něco vyňato (šlo především prý o ty odkazy na reinkarnaci - ale i tak jich v NZ několik zůstalo...), ale ne snad pozměněno - to by teprve potom bylo závažné... . - A co se týče kontroly (někdy třeba) překladů překladů překladů :) (...):
pokud překládá člověk tzv. neodříznutý, má potom každé své dílo (tedy asi včetně takto závažného překladu) shůry přímo odsouhlaseno...! (jako třeba i já bych si třeba zde nedovolil toto psát - respektive pustit ven :) - kdybych to předtím nedostal odsouhlaseno...:):) )
Jano, nejzářivějším příkladem českého neodříznutého asi bude Mistr Jan Hus (a ovšem třeba po něm Jeroným Pražský, etc.); v meditacích o těchto si můžeme zkusit, jak dalece bychom třeba my hájili své přesvědčení, kdyby nám přímo šlo o život... .
Jano, již jsme se i zde na Písmáku :) k tomu několikrát v několika diskuzích rozepisovali (zkusím případně dohledat nějaký ten odkaz na ně, pokud nebudou tedy smazané i s celým příspěvkem, pod kterým byly... :) ), ale stručně k tomu řeknu snad jen, co je to spíše ta neodříznutá intuice (respektive, jaké jsou její projevy), a dle čehož lze potom usuzovat o opaku:
Tzv. neodříznutou intuici mají třeba řádové sestřičky, nevěsty Kristovy (tedy alespoň ty, které do některého toho řádu vstoupily dobrovolně); prakticky podobně, jako zamilovaná osoba s pozemským partnerem téměř neustále cítí láskyplnou Ježíšovu přítomnost v sobě, a ovšem i jeho rady a příkazy, apod. (ovšem jsou potom výjimky, jako třeba Mother Theresa z Kalkaty, která prý cca od svých jedenadvaceti let žila odříznutá, a pracovala již jen tzv. po paměti...).
::::::::::::::::::::::::::
Neodříznutou intuici ovšem mají (narozdíl od těch řádových sestřiček v tom ale možná chybí i to nějaké sexuálno...) bezpochyby i mnozí kněží (zvláště o těch, kteří vstoupili do kněžského stavu v době, kdy to pro ně mohlo znamenat i přímé ohrožení jejich tzv. pozemské existence - třeba kněží v SSSR za občanské války, ...., ve dvacátých letech, a potom za vlády Stalina, ..., nebo u nás v letech padesátých, etc. , snad nelze pochybovat...)
:::::::::::::::::::::::::
My. někteří další (třeba právě těch cca 70 % lidí, co se rodí u nás, na jihu Moravy :) ), to už máme složitější...:); k otevřenějšímu kanálu ,,nahoru" :) už potřebujeme většinou modlitbu, ..., meditaci, ..., pravidelnou bohoslužbu (apod.)
(( ...)).
pokud mluvíš o výrocích, nejsem si jist zda-li Ježíš mluvil česky, neboť každý překlad již není přímý zaznamenaný výrok, ale překlad toho překladatele, který text překládal :D
plus není to přímý výrok, ale každý zápis výroku, již je opisem toho výroku a nikoli přesným výrokem, neboť vyřknout přesný výrok může jen ten kdo ho vyřknul, ten kdo ho zapsal, tomu se říká zapisovatel a nikdo na světě není schopen opsat výrok druhého jedna ku jedné.
a jak jsme se schodli již na začátku, dle tebe drobnou cenzurou již samotná církev ve spolupráci s tehdejším císařem si tam v té Knize nechali jen to co chtěli, tudíž už se logicky nemůže jednat o to poselství, které bylo lidem určeno.
když to shrnu, autor nic nezapsal vlastní rukou, jeho slova, dle jejich paměti převedli do hmatatelné podoby zapisovatelé, jejichž zápisy dále církev rozdělila na vhodné a nevhodné a ty se dále překládají, tudíž se dále vytrácí autenticita, je dobrý se zamyslet, kolik lidí je mezi tvým textem, který čteš a tím kdo ho vyřknul, všemi těmi lidmi musí logicky docházet k posunům v samotném výroku, který ztrácí původnost každým zásahem zapisovatelů a korektorů.
Zeanddrichu, můžeš mi, prosím, vysvětlit, co je to "tzv. odříznutá intuice"? Na netu se mi o ní nepodařilo najít zhola nic. Když je tedy tzv., poradíš mi nějaké zdroje, ať se poučím? Díky
ja vím, říka se tomu reformace, a ano, tos řekl správně, přizpůsobit liturgii (a nejen tu) modernímu světu, ale co je moderní svět, ztráta umění, ztráta tradic, ztráta etiky, je to muslimský svět, nebo je to tak trochu všechno dohromady?
kdyby ses podívál jak obrovský kus od posledního koncilu katholíci ušli, všiml by sis, že to jsou jako dvě rozdílné církve a jak pod touto moderní církví její državy hluboce upadly, ale vše bylo dlouho dopředu naplánováno a cinknuté už od začátku a dnes se sklízí to ovoce, které se zaselo, doporučuju si někdy zajít na starou mši a uvidíš ty rozdíly na vlastní oči, když mě samozřejmě nechceš věřit ;))
Zeanddrich E.
před 7 měsíciA ještě k Tvému předchozímu komentáři: dle Tvých dlouhodobých projevů zde zjevně patříš k cca 70 % lidem, rodivších se v tzv. české kotlině s tzv. odříznutou intuicí (ovšem i třeba u nás, na jihu Moravy, v tomto směru daleko nejzdravějším regionu ČR :), rodí se takových lidí odhadem také asi 30 % :) ); - ale i pouhým rozumem bys mohl pochopit, že výňatky z Nového zákona (mnohdy zaznamenané přímé výroky Ježíše, jednoho z osmi, když byl osobně v lidském těle zde dole) jsou společné (respektive, jsou pro ně určeny...) nejen církvi katolické a křesťanské nekatolické, ale i všem dalším obyvatelům planety Země (např. muslimové je uznávají prý také, jen jim přikládají jinou - menší váhu).
((...)).
Zeanddrich E.
před 7 měsíci
Aru, Tvůj náhled na Druhý vatikánský koncil jde hodně šejdrem... . -Pokud se k němu dá říci něco pouhou jednou větou, tak šlo v něm především o to, jak některé jednotlivosti liturgie, staré již cca dva tisíce let, přizpůsobit modernějšímu světu (např. nutnost používat jazyk latinský v nejpodstatnějších jejích částech).
návrat svého druhu to bude, ale leda tak k islámu. druhým vatikánským koncilem se Vatikán zřekl katolické víry i katolického obřadu, který se od té doby neprovozuje vůbec, nebo v naprosto nefunknční a vykleštěné podobě a naopak od té doby soustavně projevuje Vatikán sympatie k islámu, výměna obyvatelstva v Evropě a jeho postupná islamizace povede logicky k tomu, že nejspíš bude ještě jeden dopňující koncil, kde katolictví bude sloučeno s islámem.
v podstatě dneska mě to napadlo co 2. Vatikánským koncilem se jako sledovalo a proč tehdy ještě katolické impérium se samo oslabilo a tehdejšì papež odložil korunu, teď už je to jasné, velká syntéza víry a dočasné oslabení Vatikánu, aby po čase byl silnější, protože vždycky šlo o moc ;)
Zeanddrich E.
před 7 měsíci... .
Aru, tak ono se ví tak nějak všeobecně, že ve druhém až třetím století prošlo (zejména asi) Evangelium určitou cenzurou; o (některých) důvodech jsme se snad již bavili i zde, na Písmáku.... (to ovšem, co tam zbylo, je snad originál...). Vyňaty byly především zmínky o reinkarnaci, pokud je mi známo.
((...)).
Vedlo to - zejména - k tomu, že - narozdíl třeba od budhistické a hinduistické Indie - se lidé v Evropě snažili stihnout vše v jednom životě - a přinejmenším v technologické oblasti se to ukázalo jako konkurenční výhoda... .
((...)).
-Já osobně zastávám názor, že - pokud tedy je to zdrojově možné - nastal čas k návratu k plné verzi (zejména) NZ... .
já ti teda nevím Zeé, ale vyzdvihovat na jinak literárním webu kostelní skřítky v národě, který tak trochu zapomněl za co jako bojoval, že to byli Češi, kteří vyprášili kožich Vatikánu na každé křížové výpravě, která proti této krajině byla vedena mi přijde hodně krátkozraké se držet agendy Vatikány, když je navíc o nich známo, že si do té Knížky nechali schválit jen to co se jim samým hodilo, aby tam bylo, ale tak žít v nevědomí asi nebolí a nic nestojí :D
Zeanddrich E.
před 7 měsíci
(Mimochodem - ad i ..nedávná diskuze zde na Písmáku :) - Ježíš Nazaretský II. (tedy Kristus) zde hovoří i o tzv. Strážci prahu (toho dle C. G. Junga :) ) )