Píseň

Uslyšela jsem krásnou píseň

při které tajil se mi dech

Naléhavá melodie

která vznášela se vzhůru

přesto pevně spjata 

s hlubokými basy Matky Země

Toť akordeon rozpohyboval svůj měch

k nebývalým zázrakům

V tu chvíli schoulila jsem se do svého nitra

tam  po celou dobu setrvala

nezajímalo mne, co bude zítra

v duchu hold písni jsem vzdala

Zavedla mne domů

do aleje rozkvetlých korun stromů

kde přebývá láska, pravda a důvěra v lepší dny

kdy zhmotnit je možné i své sny