Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJe půl jedný a já přemýšlím o tobě
Autor
fikovystrom
Moje duše by rozkvetla jako růže u nás v zahradě.
Tvoje modré oči by pro mě byly soukromý oceán ve kterém bych rozpouštěla všechny mé problémy a trable.
Kvůli tvým rukám bych konečně věděla co to je pravé pohlazení.
Zadržení dechu, které by se dostavilo vždy kdybych tě viděla by mě pokaždé přivedlo zpátky k prozření a uvědomění si krásy sama sebe.
Ve tvé přítomnosti by se mi nohy chvěly takovým způsobem, že bych snad i zapomněla jak se chodí.
Moje hlava by v tvé přítomnosti spala nerušeným spánkem v sametové peřině a konečně byla tam, kde celý život chtěla být.
Moje duše by byla konečně spokojena a já bych si konečně uvědomila, že za to ten život stojí.
5 názorů
Párada! Moje krevní skupina!!
A přimlouvám se za změnu rukou... ;)
Nevěděla jsem, že se ještě i dnes píšou takovéto snivé básničky a potěšilo mě, že ano.
Je ale nezbytně nutné přecejen jednou vystrčit růžky z ulity.
Típek za ztracené umění snít.
(Místo rukoum bych napsala rukám...)
Soukromý oceán, zapomenout chodit.. Já nevím, někdy si říkám, že moje láska nebo snad zamilovanost je proti lásce jiných lidí hodně slabý čaj. Teď jsem si vzpomněl na Čapkovu Věc Makropulos, kde Kristina říká, že ženy prý milují nějak hlouběji než muži, oddaněji. Ale asi je hloupost lásku zobecňovat. Ze svého chladně realistického pohledu mám potřebu napsat poznámku, že je nebezpečné na někom takto lpět. Ale sám jsem se tím myslím taky pokaždé neřídil.